Bulharsko začalo usilovat o repatriaci pětice bulharských zdravotních sester a lékaře libanonského původu z Libye, žádost diplomaté předali ve čtvrtek. O vydání zdravotníků bude usilovat také Evropská unie. Komisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová ujistila, že 460 milionů dolarů, které byly použity k finančnímu vyrovnání s údajnými postiženými, zaplatila Libye. Zdravotníkům byl díky kompenzaci v úterý prominut trest smrti, který dostali za údajné nakažení více než 400 libyjských dětí virem HIV v nemocnici v Benghází.
„Pro nás případ skončí jediné poté, co se zdravotníci vrátí na bulharskou půdu. Pracujeme na tom, aby se tak stalo co nejdříve,“ řekl novinářům bulharský premiér Sergej Stanišev.
Tripolis a Sofia podepsaly dohodu o vydávání odsouzenců k výkonu trestu ve vlasti už v roce 1984. Smlouva ale nebyla ještě nikdy uplatněna.
„Je možné, že Libye odmítne naši žádost o vydání odsouzených, ale smlouva nám umožní podat další žádost,“ uvedl generální prokurátor Boris Velčev.
Tripolis zůstává pod mezinárodním tlakem, aby odsouzenou šestici propustil. Portugalské předsednictví Evropské unie vyjádřilo očekávání, že zdravotnice se vrátí do vlasti bez dalších průtahů.
Šéf libyjské diplomacie Abdar Rahmán Muhammad Šalgham vyjádřil ochotu zvážit deportaci do Bulharska, ale dodal, že jednání na toto téma se musí držet „právního rámce a politického kontextu“ mezi oběma státy. „Na oplátku by bylo třeba vzít zřetel na postižené děti a jejich rodiny,“ řekl agentuře AP.
Prezident Georgi Parvanov se odmítl vyjádřit k úvahám, že by mohl zdravotnicím po návratu do vlasti udělit milost a napomenul reportéry, že v této chvíle tyto spekulace věci nepomohou.
Nejasnosti panují také kolem původu peněz použitých jako kompenzace pro údajně poškozené rodiny. Ferrerová-Waldnerová v rozhovoru pro rakouský a bulharský rozhlas řekla: „Splnili jsme svou část dohody s Libyí a když to říkám, nemám na mysli vyplacení velkých finančních sum. Ty peníze pocházely z Kaddáfího nadace, jsou libyjské. Unie se na kompenzacích nepodílela, je to zásah Kaddáfího nadace. Od mé první návštěvy Libye v roce 2005 se EU zavázala k přímým platbám určeným pouze k zajištění lepších podmínek v nemocnici v Benghází.“
Nadace syna libyjského vůdce Muammara Kaddáfího vyjednávala s rodinami nakažených dětí. V Benghází se v době působení zahraničních zdravotníků nakazilo virem HIV přes 400 dětí, z nichž 56 později zemřelo na AIDS. Z původní skupiny zadržených cizinců bylo obžalováno z úmyslného nakažení pět bulharských zdravotních sester a palestinský lékař, který ve vězení přijal bulharské občanství.
Tresty smrti jim Nejvyšší soudní rada prominula, až když rodiny v úterý inkasovaly odškodné. Za každého nakaženého, mezi něž patří také 20 matek, které se prý nakazily od svých dětí, byl vyplacen milion dolarů. Kaddáfího nadace sdělila, že peníze pocházely ze speciálního fondu založeného v roce 2005 v Benghází.
„Jsou to především libyjské peníze, nepocházejí z EU,“ zdůraznila Ferrerová-Waldnernerová v rozhovoru pro rakouský rozhlas. Na dotaz o využití zahraničních peněz deponovaných v Libyi odpověděla: „To se uvidí v budoucnu. Je to velký příběh AIDS. Uvidíme, jak bude možné zahraniční peníze určené na boj proti AIDS užít ve prospěch těch dětí a tak, aby jim sloužily až do konce jejich života.“
Mluvčí sdružení postižených rodin Idrís Lagha tvrdil, že byl k finančnímu vyrovnání s rodinami použit mezinárodní bengházíský fond, do něhož přispěly EU, USA, Bulharsko a Libye.
V souvislosti s kompenzacemi se hovořilo také o finančních prostředcích Tripolisu deponovaných u libyjských bank pro případné splátky libyjských dluhů vůči Bulharsku, České republice, Slovensku a Chorvatsku. Existují také dohady, že Bulharsko vlastně ani nepotřebuje žádnou finanční pomoc od spřízněných států, jelikož dluh Libye k Bulharsku s úroky již přesahuje 800 milionů dolarů.
Takže by mohlo zaplatit rodinám bez žádných komplikací. Dalo by se říci, že toto tvrzení nepřímo potvrdil Kalfin, který ve svém oficiálním prohlášení připustil možnost, že bulharské ministerstvo zahraničí uvažuje o odpuštění části libyjského dluhu.
ČTK
