Praha - K těmto závěrům dospěla parlamentní vyšetřovací komise, která několik měsíců prověřovala hospodaření VZP. Svou zprávu předložila zákonodárcům ve středu ráno. Zpráva je k dispozici na Zdraví.Euro.cz v rubrice Dokumenty.
|
Příspěvky s názvem článku na který reagujete posílejte přes formulářZDE Pravidla diskuse najdete v prohlášení vydavatele. |
Dolní komora komisi ustavila loni v prosinci. Desetičlennému poslaneckému týmu uložila, aby se do konce dubna pokusil zjistit, jak a proč vznikl dluh VZP a jaký na tom má podíl vedení pojišťovny. Poslanci měli také zkontrolovat, jak účelně VZP vynakládala peníze. Komise ovšem konstatovala, že vyhodnotit to vlastně nelze, protože české zdravotnictví nemá žádnou metodiku, jak cenu a kvalitu péče posuzovat. „VZP převážně formou paušálu platí určité objemy poskytované zdravotní péče, bez závislosti na její ceně či kvalitě,“ soudí.
Ministr zdravotnictví David Rath v listopadu uvalil na zadluženou VZP nucenou správu. Tvrdí, že velkou odpovědnost za schodek má špatné vedení pojišťovny, zejména její bývalá ředitelka Jiřina Musílková. Musílková ale opakovaně uvedla, že na vině jsou hlavně ministerské vyhlášky, které VZP ukládaly platit víc, než měla. VZP na to podle ní dlouhodobě upozorňovala.
Komise nakonec rozdělila spoluodpovědnost mezi několik aktérů. Za dluhem jsou podle poslanců i lékové vyhlášky ministerstva zdravotnictví, které prý úřad vydával „bez ohledu na reálné finanční možnosti systému“. Lékové vyhlášky rozhodují o tom, na které léky si lidé připlatí a jaké medikamenty jsou hrazeny z veřejného pojištění. Jsou ještě úhradové vyhlášky a ty zase stanoví, kolik peněz dostanou lékaři od pojišťoven za zdravotní péči. Souvislost mezi růstem dluhu VZP a úhradovými vyhláškami ale poslanci neprokázali.
Ve své zprávě pro sněmovnu však kritizují i statutární orgány, neboli vedení VZP. Smluvní politika největší zdravotní pojišťovny byla podle nich nekoncepční, založená na „individuálním přístupu“. Pojišťovna málo uplatňovala regulační mechanismy a zanedbala i revizní práci. Správní ani dozorčí rada VZP navíc řádně neplnily povinnosti, vyplývá ze zprávy komise.
Svůj díl viny mají podle ní i ministerstva financí a zdravotnictví, která nezajistila řádnou kontrolu toho, jak pojišťovna vynakládá peníze.
Velká většina financí plyne v rámci VZP přes takzvaný základní fond. V dalších fondech existuje podle komise řada nedostatků v hospodaření. Poslanci doporučili pojišťovně hloubkový audit.
Viníkem dluhu jsou ale podle komise i sami poslanci, kteří každoročně při sestavování státního rozpočtu prosazují desítky dílčích změn ve financování zdravotnictví. Schválení takových nesystémových investic pak znamená další velké výdaje pro zdravotní pojišťovny.
Komise píše rovněž o špatném zákonu o VZP, který statutární orgány pojišťovny nemotivuje k vyrovnanému hospodaření a neukládá jim ani povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Komise se nad tím podle předsedy Jozefa Kubinyiho (ČSSD) dost podivila, protože v praxi to znamená nepostižitelnost za chyby v hospodaření. Poslanci ve zprávě popisují i další nedostatky v právním řádu.
Zkoumali také, jak VZP využívala peníze. Dospěli k závěru, že v naprosté většině to bylo v souladu s právními předpisy. Výjimkou jsou podle nich některé akce hrazené z fondu prevence a také aktivity spojené s nákupem a prodejem penzijního fondu Slávie. Mladá fronta Dnes počátkem dubna uvedla, že VZP prodala v roce 1999 jednapadesátiprocentní podíl ve svém penzijním fondu za 300.000 korun, zatímco vlastník zbývajících 49 procent utržil 85 milionů korun.
Zprávu komise dnes sice poslanci dostali na lavice, zatím ale není jasné, kdy se k ní sněmovna dostane. Tento bod je zařazen na pátek, nyní se ale zdá, že v pátek sněmovna zasedat nebude.
Komise schválila zprávu v úterý pozdě večer, na neveřejném zasedání. Kubinyi řekl, že jednání se účastnilo osm z deseti členů a text získal jednomyslnou podporu. Poslanci ve zprávě také vyjmenovali řadu kroků, které by podle nich měli politici podniknout k nápravě. Například politické strany by se podle nich měly dohodnout na koncepci zdravotnictví.
V desetičlenné komisi zastupovali každou ze stran dva lidé. Poslanci chtějí požádat sněmovnu, aby jim prodloužila mandát až do konce volebního období, tedy zhruba ještě o měsíc. Komise totiž zadala zpracování některých znaleckých posudků, třeba na sporný projekt internetových zdravotních knížek IZIP. Některé z těchto posudků ještě nejsou k dispozici.
ČTK