„Některé léky od téhož výrobce stojí například v Německu nebo Dánsku až několikanásobně víc. Česko ale bojuje i s nelegálním reexportem,“ uvedla komora. Současná legislativní pravidla jsou podle ní neúčinná, požaduje proto jejich zpřísnění.
Nejčastěji chyběl Ercefuryl, lék na akutní průjem, Vasocardin na vysoký tlak, antibiotika Ospen a Doxybene či lék na léčbu prostaty Duodart. Chyběla také vakcína Havrix Junior na žloutenku typu A, která nemá v Česku adekvátní náhradu.
Podlé ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka je problémem léčivé přípravky v Česku udržet. „Jsou tu jedny z nejlevnějších léků v Evropě, hlavně ty originální,“ uvedl již dříve. Ročně se podle něj vyveze asi sedm procent z celkového objemu léků v hodnotě několika miliard korun.
Léky v lékárnách mohou chybět například kvůli změně výrobního postupu nebo stěhování závodu. To byl například případ očních kapek Ophthalmo-Septonex, které v lékárnách chyběly od listopadu 2015 do letošního jara. Několik měsíců letos v lékárnách nebyl také Endiaron určený k léčbě průjmu.
Podle komory někteří distributoři dodávají léky přednostně do vybraných lékáren. „Podněty dostáváme nejen od lékárníků, ale i od samotných pacientů. Některé lékárny začaly podávat předžalobní výzvy na distributory, případně se obracejí na soud,“ uvedl prezident ČLnK Lubomír Chudoba.
Ministerstvo zdravotnictví má možnost léky, které by mohly na českém trhu chybět, zakázat vyvážet. Minulý týden vydalo toho předběžné opatření pro léky s valsartanem, u kterých výrobce v několika evropských zemích stahoval z trhu vybrané šarže. V Česku šlo asi o 60 procent zásob, proto by léků mohl být nedostatek.
Odpověď SÚKL:
Některé lékárny si stěžují, že distributoři léčiv preferují v dodávkách obchodně propojené lékárny.
Má-li lékárna podezření, že ji distributor poškodil, protože jí odmítá dodat objednané léky, je potřeba zaslat podnět Státní ústavu pro kontrolu léčiv. SÚKL má zákonné kompetence kontrolovat činnost distributora a každý takový podnět prošetřuje. Od začátku roku jsme však obdrželi méně než deset podnětů, které byly řešeny a v žádném z prošetřovaných podnětů nebylo zjištěno, že by distributor lékárně léky nedodal.
Jestliže z dostupných údajů vyhodnotí, že vývoz léku do zahraničí ohrožuje dostupnost péče pro české pacienty, informuje o tom MZ, které může reexport konkrétního přípravku zakázat. Seznam vydaných opatření lze nalézt jak na webu ministerstva, tak i SÚKL. Je třeba rovněž uvést, že distribuce léčiv do zahraničí je legální součástí volného obchodu zboží, a i do České republiky se tímto způsobem léky dováží.
Někteří lékárníci mezi příčinami nedostupnosti léku uvádějí i tzv. DTP programy (Direct to Pharmacy). V rámci DTP držitel rozhodnutí o registraci koordinuje dodávky do lékáren přes vybraného distributora a pro tyto dodávky má nastavený limit obvykle podle předchozích odběrů lékárny. Týká se to vesměs léčiv ohrožených reexporty do zahraničí a tato aktivita je vnímána jako snaha držitelů rozhodnutí o registraci o omezení nekontrolovaného vývozu do zahraničí s cílem zajistit léky dodané na trh pro české pacienty.
SÚKL vnímá problémy se zajištěním dostupnosti léčiv pro české pacienty, které mohou být způsobeny i reexporty. SÚKL současné době aktivně spolupracuje s MZ na přípravě návrhu úpravy zákona, jež by měla tuto problematiku komplexně řešit a zajistit, že pacienti budou mít přístup k předepsaným lékům ve zvolené lékárně. Návrh je inspirován slovenským modelem emergentního zásobování, kdy je povinnost zajistit dodávky léčiv pro pacienty uložena držitelům rozhodnutí o registraci.