KSČM považuje poplatky ve zdravotnictví za protiústavní, v čemž se s části shoduje i s vládní ČSSD, a ačkoliv se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) zavázala ke zrušení většiny poplatků ve zdravotnictví – s výjimkou poplatku na pohotovosti –, jejich zrušení musí podle ministerstev předcházet pečlivé posouzení všech důsledků.
„Tento krok bude představovat významné dopady do financování systému zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění, je nutné zanalyzovat a posoudit veškeré tyto dopady a v rámci jejich posouzení projednat opatření, navrhovaná ministrem zdravotnictví, která by výpadek v příjmech poskytovatelů zdravotních služeb kompenzovala,“ uvedlo k návrhu ministerstvo financí.
Ignorace dopadů
Součástí komunistického návrhu je vedle zrušení všech poplatků bez výjimky u služeb z veřejného zdravotního pojištění i zavedení limitu ve výši 2500 korun na kalendářní rok na hrazení doplatků za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Ministerstvo zdravotnictví připomnělo, že prakticky totožnými návrhy se již v minulosti vláda i poslanecká sněmovna zabývaly a vždy je odmítly. Ministerstvo také podotklo, že návrh poslanců KSČM je v rozporu s programovým prohlášením vlády, které s účinností od ledna 2015 počítá se zrušením poplatků za recept i za ošetření v ambulantní sféře s tím, že bude ponechán pouze poplatek za využití pohotovosti.
Komunisté prý také vůbec neřeší dopady zrušení těchto příjmů na poskytovatele zdravotních služeb. „Je nezbytné brát v úvahu, že regulační poplatky jsou významným příjmem poskytovatelů zdravotních služeb. Předložený materiál se však možnými důsledky náhlého výpadku těchto příjmů vůbec nezabývá,“ uvádí v zamítavém stanovisku ministerstvo zdravotnictví.
Zdravotnictví nevyřeší sociální problémy
Komunisté se podle Němečkova resortu snaží vyřešit skrze svůj návrh i finanční problémy sociálně slabých.
„Finanční problémy sociálně slabých osob je podle našeho názoru nutné řešit především v oblasti sociální, nikoliv zásahy do resortu zdravotnictví. Přesto i systém veřejného zdravotního pojištění zahrnuje řadu opatření sociálního charakteru,“ připomíná ministerstvo s poukazem na platbu pojistného státem za zákonem stanovené skupiny osob či osvobození pojištěnců pobírajících dávky pomoci v hmotné nouzi a dalších osob od platby regulačních poplatků.
Dvousečný limit
Další významná výtka ministerstva zdravotnictví se týká změny institutu započitatelných doplatků. Ministerstvo zdravotnictví v této věci poukazuje na možné problémy, které by v případě uplatnění návrhu komunistických poslanců mohly vzniknout těm, kteří by chtěli vést se zdravotní pojišťovnou správní řízení.
„Nově by pojištěnec neměl možnost od poskytovatele lékárenské péče získat doklady o zaplacení doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do výše uvedeného limitu. V rámci případného správního řízení se svou zdravotní pojišťovnou by pak tyto doklady tedy ani nemohl ke své žádosti přiložit, a byl by tak poměrně zásadním způsobem znevýhodněn,“ upozornilo ministerstvo a připomnělo, že v současnosti je v zákoně stanovená povinnost poskytovatele lékárenské péče vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o výši započitatelného doplatku – tuto povinnost však podle ministerstva komunistický návrh zcela opomíjí.
Zmatek v terminologii
Poslanci KSČM sice do návrhu vetkli nárok pojištěnce na doklad o zaplacení doplatku za vydání částečně hrazeného léčivého přípravku, ale podle ministerstva se jedná pouze o účetní doklad na zaplacenou částku. Komunisté si podle ministerstva totiž spletli doklad o zaplacení doplatku a doklad o započitatelném doplatku. Druhý jmenovaný doklad totiž jako jediný může pojištěnec uplatnit při případném správním řízení s pojišťovnou.
„Doklad, který by měl plnit účel, který je mu v dalších částech návrhu přikládán (viz § 53 zákona ve znění čl. I bodu 11. návrhu), by musel hlavně obsahovat i údaj o započitatelném doplatku a identifikovat pojištěnce i vydávaný léčivý přípravek. Návrh tedy nikomu neukládá povinnost vystavit doklad, který by mohl pojištěnec použít ve správním řízení podle § 53 zákona,“ vysvětlil úřad Svatopluka Němečka.