Co to je komunitní péče? Filozofie komunitní péče vychází z přesvědčení, že jedním z poslání kultivované společnosti je napomoci lidem, kteří nejsou schopni z důvodu nemoci sami naplňovat a uspokojovat své běžné životní potřeby. Komunitní péče znamená poskytovat pomoc a podporu na správné úrovni a ve správné podobě tak, aby klient dosáhl co největší úrovně nezávislosti, samostatnosti a soběstačnosti. Cílem komunitní péče je poskytovat péči v co nejpřirozenějším prostředí pro klienta, zpravidla v domácím prostředí, a umožnit co nejdelší možné setrvání v komunitě, tedy rodině. V praxi to znamená, pokud je u klienta nutná hospitalizace, tak se pokusit její dobu zkrátit na nezbytně nutnou.
Rodina, domov a přátelé jsou základním článkem komunitního týmu spolu se zdravotnickými pracovníky, především praktickými lékaři a všeobecnými (komunitními) sestrami a sociálními pracovníky.
Kdo je komunitní sestra? Komunitní sestra je nelékařský zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí, který samostatně poskytuje, organizuje a metodicky řídí ošetřovatelskou péči, včetně vysoce specializované ošetřovatelské péče. Podílí se na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči o jednotlivce a skupiny osob ve vlastním sociálním prostředí.
Jak se stát komunitní sestrou? Komunitní sestra nejprve musí získat odbornou způsobilost v oboru všeobecná sestra, dnes v bakalářském studijním programu ošetřovatelství nebo studiem na vyšší odborné škole. Po získání osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu pokračuje ve specializačním vzdělávání v oboru komunitní sestra. Komunitní sestru lze dnes rovněž studovat přímo v magisterském studijním programu. Po absolvování několika let studií se s těmito zkušenými sestrami potkáváme v agenturách domácí zdravotní péče. Ale patří pouze tam? Komunitní sestra by měla především spolupracovat s praktickými lékaři, sociálními pracovníky, krajskými úřady a institucemi obcí, různými společnostmi a organizacemi.
Co musí umět a znát? Předpokladem pro zvládnutí specializačního studia v oboru komunitní sestra jsou odborné dovednosti a znalosti z oblasti ošetřovatelské péče, měření a sledování zdravotního stavu a životních funkcí, aplikace injekcí a léčivých přípravků, odběr biologických vzorků, obvazová technika a další činnosti, ke kterým získá kompetence. Musí být orientovaná v platné legislativě, a to nejen ve zdravotnické, ale především v oblasti sociální.
Jaké má kompetence? Komunitní sestra vedle běžných činností všeobecné sestry bez odborného dohledu a bez indikace lékaře:
* komplexně analyzuje zdravotní a sociální situaci jednotlivce nebo skupiny osob ve vlastním sociálním prostředí z hlediska koordinace poskytované zdravotní a sociální péče,
* koordinuje poskytování integrované péče,
* komplexně analyzuje zdravotní a sociální situaci pacientů a osob blízkých z hlediska ošetřovatelské péče.
Komunitní sestra bez odborného dohledu na základě indikace lékaře:
* se podílí na hodnocení zdravotních rizik jednotlivce ve vlastním sociálním prostředí nebo skupiny občanů,
* se podílí na sestavování priorit při řešení zdravotních rizik na základě epidemiologických a statistických dat a výsledků výzkumu,
* připravuje, organizuje preventivní prohlídky, vyšetření a očkování,
* zajišťuje zdravotní osvětu veřejnosti.
Požaduje se od komunitní sestry ještě něco dalšího? Komunitní sestra by měla být způsobilá k analyzování a řešení problémů, k jednání s lidmi (každý pacient vyžaduje jiný přístup), k organizování a plánování práce, měla by se rozvíjet, být rozhodná, způsobilá k zacházení s informacemi a musí být týmovou kolegyní. Nelze opomenout ani osobnostní požadavky. U komunitní sestry se očekává preciznost a přesnost, spolehlivost a odpovědnost. Vysoké nároky jsou kladeny na koncentraci pozornosti, dlouhodobou paměť, písemný a slovní projev, přizpůsobivost, sebekontrolu a sebeovládání, samostatnost, ale přitom týmovou spolupráci, odolnost vůči zátěži a nejen fyzické, kultivovanost, jistotu, pohotovost vystupování a schopnost sociálního kontaktu. V neposlední řadě je to i praktičnost a organizační schopnost.
Znamená to, že s komunitními sestrami se již komunitní péče nepotýká s žádnými problémy? Bohužel, komunitní péče je trochu opomíjena, a tak i ona řeší problematiku rostoucích nákladů na zdravotní péči, zvyšující se očekávání a požadavky klientů, demografické změny a stárnutí obyvatelstva, nedostatek zdravotnického personálu, ale i nevyužitý potenciál ošetřovatelství.
A co bude dál? Komunitní péče s dostatkem komunitních sester má před sebou světlou budoucnost. Její rozvoj směřuje ke změně poskytování služeb (přesun péče z institucí do komunit), nemocnice budou poskytovat akutní péči, sestry v terénních službách získají řadu dovedností a kompetencí, budou vnášet do péče kontinuitu, stanou se klíčovými aktéry celého komunitního týmu.
Komunitní sestra tedy není chiméra? Podle řecké mytologie byla chiméra nestvůra s podobou lva, kozy a draka. Lev se charakterizuje sebejistotou, sebevědomím a je považován za výraznou osobnost, koza si potrpí na elegantní zevnějšek, ráda se předvádí, mohla by být považována za nejšarmantnější bytost na zemi, kdyby nebyla tak nestálá a pesimistická, a drak oplývá silou, zdravím a energií, ale i prudkostí a tvrdohlavostí. Jeho snaha po dokonalosti ho nutí stavět vysoké požadavky na sebe i své okolí. Nejsou to ty pravé vlastnosti pro komunitní sestru?
Chiméra se v naučném slovníku překládá jako přelud nebo klamná představa. Vzhledem k nabídce úřadu práce na požadavek 470 komunitních sester se může zdát, že v praxi jsou opravdu pouhou představou či přeludem. Ale věřme, že se postavení komunitních sester díky podpoře specializačního vzdělávání v krátké době změní.
Co děláme pro podporu komunitních sester? Ministerstvo zdravotnictví v rámci podpory specializačního vzdělávání zdravotnických pracovníků poskytuje dotace formou rezidenčních míst. Pro letošní rok uvolnilo částku 1 000 000 Kč na specializační vzdělávání komunitních sester. V praxi to tedy znamená, že 10 všeobecných sester může získat dotaci ve výši 100 000 Kč na studium oboru specializačního vzdělávání komunitní ošetřovatelská péče.
O autorovi: Bc. Soňa Čechová, Odbor vzdělávání a vědy, MZ ČR