Zpoplatnění zdravotní péče ve chvíli jejího čerpání není reformou, ale jejím nutným základním počinem. Proměna bezplatnosti v platnost znamená přesun zdravotních služeb z ranku rozpočtů, přídělů a charity do velké rodiny služeb modelovaných potřebami zákazníků.
Ano, teprve v okamžiku, kdy budeme nuceni „u doktora“ vyndavat peněženky, začneme vnímat zdravotnictví jako platící klienti a také se budeme podle toho chovat. Reforma nenastane převedením pojišťoven na akciovky ani vytvořením dozoru nad zdravotním pojištěním, ale změnou v našich myslích.
Zavedení poplatků je nevyhnutelné, ale musíme jim říkat zrovna „regulační“? Nelíbí se mi, že jsme všichni stavěni do pasivní pozice někoho, kdo musí být regulován, aby neplýtval s léky, marnotratně nevylehával na nemocničním lůžku či jinak nezneužíval zdravotních služeb.
Ani jedno většina z nás nečiní, tak proč se má zdát, že slušné chování není naší volbou, ale výsledkem regulace? Nechci platit regulační poplatky, ale velmi rád budu přispívat lékaři na honorář, nemocnici na náklady spojené s mým stravováním a nabídnutým přístřeším, lékárníkovi na odměnu za jeho servis…
Poskytovat jakoukoli službu bezplatně je nepřirozené, poškozuje se tím normální vztah mezi těmi, kdo slouží, a těmi, kdo jsou obsluhováni. Jediné, v čem se zdravotní služby odlišují od všech ostatních, jsou rozdílné, osobní volbou málo ovlivnitelné potřeby jejich zákazníků.
Zatímco někteří z nás nepotřebují „doktora“, jak je rok dlouhý, druzí by si na svoji léčbu nevydělali ani v představenstvu ČEZ. Ke kompenzaci dopadů našich rozdílných zdravotních rizik slouží solidární pojištění, ale jenom k tomu, nikoli jako všeobjímající nástroj financování zdravotní péče.
Pokud se to se solidaritou přestřelí, jako dnes vidíme kolem nás, přestává být zdravotnictví službou a stává se přídělovým systémem. Přerušením jemného přediva přirozených zpětných vazeb se poskytované služby vzdalují skutečným potřebám klientů a systém se stává problémem.
Jediným řešením je zkombinovat soukromé prostředky a solidární pojištění. Zavedení poplatků při čerpání zdravotní péče a rozdělení zdravotního pojištění na solidární a volitelné prospěje našemu zdravotnictví více než koncepce na křídovém papíře a hory propočtů.
Je zbytečné se strašit, že bez potřebných změn se zdravotnictví časem zhroutí. Nic takového se nestane, zdravotnictví přežije všechno, jenom bude méně efektivní a méně kvalitní, než by mohlo být, vážně nemocní a chudí na tom budou špatně a soukromé prostředky se nebudou předávat za účtenky, ale v obálkách.
MUDr. Pavel Vepřek, Sdružení Občan
newsletter Občan v síti