Lidé z nemocnic i ambulantní lékaři měli to podezření už dlouho – papírové výkazy, které posílají pravidelně k analýzám Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), jsou do velké míry zbytečné a nesmyslné. Nedávno však nastoupil do čela ústavu analytik Ladislav Dušek, jenž má ve zdravotnictví dobré jméno díky fungujícímu onkologickému registru, na kterém má velké zásluhy.
Docent přes analýzu dat, kterého si onkologové zvolili do výboru své odborné společnosti, dal kritikům do velké míry za pravdu. A slibuje, že v budoucnu po nich bude chtít méně vyplňování a ÚZIS zlepší své výstupy. Mezi prvními opatřeními chce zavést externí oponenturu publikací.
„Vzpomínám na poučné setkání s panem ředitelem rychlé záchranné služby Praha. Ukázal mi, jak publikujeme zvesela informaci, že Praha, hlavní město, má dvě vozidla záchranné služby. Jen o dva centimetry vedle je v té tabulce uvedeno, že ujedou téměř sto tisíc výjezdů ročně. Čtenáři si musejí myslet, že jsme blázni, protože z těch aut musejí lítat šrouby,“ říká Dušek. „Taková chyba se stane… Když to ale nezarazí člověka samotného, tak by tu měl být institut objektivních externích oponentur. Jinak poškozujeme sami sebe.“
Zbytečné výkazy
Kritikou na adresu dosavadního fungování úřadu Dušek nešetří. Není ovšem sám. Prakticky kohokoli se ve zdravotnictví zeptáte, má podobné výhrady – ÚZIS po nás chce nesmyslné výkazy a nedává nám na oplátku analýzy, které bychom potřebovali. Dušek má za sebou kolotoč schůzek s představiteli prakticky všech významných skupin ve zdravotnictví a svojí otevřeností a nasloucháním si je získává.
„Dřívější vedení ÚZIS jsem dlouhodobě kritizoval, a nikam to nevedlo. Pan ředitel Dušek je jeden z mála lidí, kteří jsou ochotni skutečně pracovat a měnit věci k lepšímu, konečně udělal analýzu a chce to změnit,“ řekl zmiňovaný ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz.
Jeho dosavadní zkušenost s ÚZIS je taková, že ústav neposkytuje servis, který by potřeboval.
„Chtěli jsme aktuální informace, a nebyly dostupné. Proč tedy vyplňujeme a posíláme jim informace, když pak nedostaneme aktuální data, abychom si sami mohli udělat srovnání? Navíc posíláme data, která přitom už jinde jsou a mohou je získat bez zatěžování lidí, bez vyplňování papírů,“ argumentuje Schwarz.
V podobném duchu napsali v září na nové vedení Ústavu zdravotnických informací a statistiky dopis představitelé praktických lékařů Svatopluk Býma a Václav Šmatlák: „Roční výkazy v současné podobě nijak neslouží ke zkvalitnění činnosti poskytovatelů zdravotních služeb. Jsou jen další administrativní přítěží. Poskytovatelé je chápou jako službu prováděnou ve prospěch sbírající instituce ÚZIS, nikoli jako službu ÚZIS, ze které by měli mít nějaký prospěch.“
Data místo byrokracie
Pro lékaře, nemocnice a ostatní, kteří vyplňují výkazy pro ÚZIS, má Dušek dvě zprávy. Jako v anekdotě, jedna je špatná, druhá dobrá. Ta špatná je, že opravdu 70 procent výkazů, na kterých rok co rok tráví svůj čas, je zbytečných. Ta dobrá je, že by je v budoucnu už vyplňovat neměli. Statistici si místo přepisování stohů listů stáhnou informace od zdravotních pojišťoven.
Nadměrná administrativa je jedním z nejčastěji zmiňovaných problémů v oboru.
„Každý papír, který se zruší, je pro nemocnici významný. Zdravotnictví je dnes více záležitostí papírování než péče o pacienta,“ říká ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev, který je zároveň členem předsednictva Lékařského odborového klubu.
„Nad výkazy pro ÚZIS stráví v naší nemocnici jeden pracovník IT odhadem pět dní v měsíci. Cesta je zamyslet se nad tím, co je opravdu potřeba, a druhá věc je využití moderních technologií,“ myslí si Velev.
Také další Duškova myšlenka je převratná.
Chce sbírat a analyzovat data, která jsou důležitá. „První problém je především validita již sbíraných dat. A druhý, řádově větší problém je v tom, co nemáme. Sběr dat je děravý jak ementál. Máme Národní onkologický registr, ortopedický a řadu dalších. Proč ale nemáme národní registr diabetologický, nebo se snad někdo domníval, že je diabetiků málo?“ uvádí Dušek.
K problémům, které ÚZIS nyní řeší, se řadí chybějící registr zdravotnických pracovníků. „Když to dobře půjde, mohl by nový registr zdravotnických pracovníků začít fungovat od 1. 1. 2016,“ říká Dušek. Mimo jiné by se pak mohl stát jedním z důležitých základních kamenů v centrální elektronizaci zdravotnictví.
Zdravotníci by měli v registru uvedeno, jaké mají vzdělání a kde pracují, v kombinaci s elektronickým podpisem by v budoucnu třeba mohli mít automaticky přístup do některých databází. Včetně přístupu k elektronickým receptům, které mají být povinné od roku 2018, nebo lékovému záznamu pacienta. „
Když jsem byl prezentovat svoje představy o registru zdravotnických pracovníků na lékovém ústavu, byl jsem přijat v opravdu vstřícné atmosféře. I oni by to totiž potřebovali, ale co nejdříve. Bohužel si neumím představit, že bychom to víc urychlili,“ podotýká šéf ÚZIS.
Nutný restart
Z jeho ústavu se nedávno rozhodnutím ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka stal jeden z nejvýznamnějších úřadů v českém zdravotnictví. Ministr totiž na ÚZIS delegoval správu národního systému DRG, který slouží ke klasifikaci výkonů prováděných v nemocnicích a k jejich úhradě ze zdravotního pojištění.
Systém DRG by z podstaty měl přinášet za podobné výkony stejnou úhradu všem nemocnicím.
Jenže se dosud nepodařilo vyřešit několik problémů, které přechod z dřívějších paušálů komplikují. Analýzy ukázaly, že při sjednocení sazeb pro všechny nemocnice na stejnou úroveň by se některé dostaly do hlubokých ztrát.
Pro letošní rok napsal kvůli tomu bývalý ministr Martin Holcát do vyhlášky určité koeficienty, kterými se zvýhodnily zákroky prováděné ve specializovaných nemocnicích. Jenže nedokázal koeficienty a jejich výši vysvětlit a předejít podezřením, že primárně zvýhodnil své domovské pracoviště Motol.
Podle Petra Tůmy, experta na DRG z Duškova týmu, není náš dnešní systém DRG schopen spravedlivě zaplatit všem nemocnicím podle jednotné základní sazby. „Celý systém je třeba zásadně restartovat, protože je postaven na bázi jako od pejska s kočičkou… Budeme to bohužel dělat minimálně dva roky. Musíme také popsat jednotlivé typy nemocnic. Nemocnice stejného typu ať dostávají rovné úhrady za srovnatelnou péči,“ uzavírá Dušek.
Očekávání zdravotnické veřejnosti jsou obrovská. Někteří odborníci se však obávají, že projekt je tak rozsáhlý, že jeho dokončení potrvá řadu let. Což s sebou při nestabilní politické vizi přináší jistá rizika.