Máme obavy o kvalitu péče o děti, která může být ohrožená novou zákonnou normou připravovanou ministerstvem zdravotnictví. Tak reagují i vyškovští dětští praktici na hrozbu rušení jejich atestace. Pokud zákon vejde v platnost, mohlo by to v budoucnu znamenat třeba i to, že děti budou chodit k lékaři pro dospělé.
„Mluví se také o zavedení prevencí ve školách. Nyní o děti pečují odborníci, kteří jsou konkrétně k tomu proškolení. Obáváme se, aby péče o tyto pacienty v budoucnu zůstala na současné úrovni,“ uvedla vyškovská dětská lékařka Anežka Bahníková.
Také v její ordinaci rodiče můžou podepsat petici vytvořenou Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost, která bojuje proti zavedení nové normy. „Nabízíme ji k podpisu zhruba týden, zatím se k ní připojilo asi pětačtyřicet rodičů,“ poznamenala Bahníková s tím, že petice vznikla mimo jiné z důvodu, že na připomínky lékařů neslyší jak Česká pediatrická společnost, tak ani ministr zdravotnictví.
Podle mluvčí resortu Štěpánky Čechové návrh zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů prošel vnitřním připomínkovým řízením a čeká ho ještě vnější. „Řada námitek už byla zapracovaná a předpokládáme, že ohledně finálního znění návrhu zákona ještě bude vedená rozsáhlá diskuze,“ okomentovala mluvčí s tím, že bližší informace zatím ministerstvo podávat nebude.
Na základě chystané změny by se lékař, který absolvoval tři roky studia, což nyní podle dostupných informací stačí pro danou atestaci, měl údajně školit ještě další dva roky, aby ji mohl získat. To souvisí s chystaným sloučením oborů dětské lékařství, kde je k dosažení odbornosti potřeba delší doba, a praktické dětské lékařství pro děti a dorost v jeden.
Změny, jak lékaři poukazují, ovšem můžou při současném nedostatku dětských praktiků a pediatrů obecně prohloubit problém s primární péčí o malé pacienty. „Nezachrání nás, že bude jen jedna atestace,“ upozornila vyškovská lékařka pro děti a dorost Pavlína Zemánková.
Ta také tvrdí, že změny, které se chystají, mají být snahou o srovnání se s Evropskou unií, kde dětští praktici vůbec nefungují.„Mys tím ale nesouhlasíme. Chceme, aby zůstalo zachované to, co tady je. Nelíbí se nám, že by pro obor, který je feminizovaný, měla být delší příprava. Obáváme se, že ženy pak raději půjdou vykonávat praxi lékaře pro dospělé, kde má všechno zůstat jako doposud. V současné době, kvůli nejistotě, jaké normy budou platit, navíc klesá zájem o studium pediatrie. Studenti nevědí, co je dál čeká,“ podotkla lékařka.
Dětští praktici zajišťují například očkování dětí, prevenci, posudky. „Jde o složitý management, nicméně systém funguje. Změna bude krokem zpátky,“ upozornila Zemánková s tím, že v její ordinaci zatím petici podepsalo asi třicet rodičů.
S návrhem zákona v této souvislosti nesouhlasí ani primář dětského oddělení vyškovské nemocnice Pavel Mokroš. Na Vyškovsku funguje přes deset praktiků pro děti a dorost. Pokud by péči o ně v případě zániku ordinací mělo převzít právě jeho oddělení, nedokáže si představit, jak by ji zajistili. „Jestliže během dne každý lékař ošetří kolem třiceti pacientů, není v našich silách, a žádné okresní nemocnice, abychom se o takové množství nemocných v ambulanci postarali. Bez praktiků se neobejdeme,“ konstatoval Mokroš.
O prodloužení přípravy lékařů v oboru pediatrie slyšela už také matka dvou dětí Dagmar Veverková. „Úplně jasný názor nemám, ale přijde mi, že mnohé navrhované změny jsou často bez dalšího systémového řešení. Konkrétní dopady pak úředníkům v Praze kolikrát nedocházejí. Na druhou stranu jsem pro co nejkvalitnější péči o dětského pacienta – delší vzdělávání by tak mohlo být i ku prospěchu věci,“ naznačila žena.