Všeobecné zdravotní pojišťovně.
Soud posuzoval spor svitavské pobočky VZP a jednoho z tamních pojištěnců, který se od roku 2001 neúspěšně domáhal informace, kolik od VZP dostávají jednotlivá zdravotnická zařízení.
Pojišťovna u soudu neuspěla ani s argumentem, že zveřejněním údajů, kolik platí zdravotním zařízením, by porušila zákaz informovat o majetkových poměrech jednotlivých lékařů a nemocnic a že by prolomila obchodní tajemství.
Žádost v roce 2001
Pojišťovna původně vyhověla žadateli o informace pouze v tom, že mu poskytla seznam svých smluvních partnerů v okrese. Údaje o platbách ale vydat odmítla.
„Zákon nám neumožňuje poskytovat informace o majetkových poměrech, zaměstnanci VZP jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dověděli při výkonu svého povolání,“ uvedli zástupci pojišťovny.
Pojišťovně v prvním kole sporu dal zapravdu i Městský soud v Praze s tím, že údaje o majetkových poměrech jsou vyňaty z informačního zákona a poskytnout je nelze.
Nejvyšší správní soud nyní však nařídil soudcům v Praze, aby případ znovu posoudili a rozhodli podle jeho verdiktu.
Demokracie rovná se kontrola
Soudci Nejvyššího správního soudu tak potvrdili názor žadatele o informace, podle kterého nemohou být údaje o platbách lékařům v žádném případě údaje o jejich majetkových poměrech.
„V moderním demokratickém právním státě představuje právo na informace jednu ze záruk zákonnosti. Bez informací nelze účinně vykonávat kontrolu,“ uvedl ve svém rozhodnutí senát Nejvyššího správního soudu pod vedením soudkyně Marie Součkové.
Podle soudu by ani v případě, že by VZP byla v Česku jedinou pojišťovnou, nemohla informace o platbách lékařů tajit.
Platby za poskytnout zdravotní péči nejsou totiž podle soudu jediným zdrojem financí pro zdravotníky a nic tak nevypovídají o majetkových poměrech lékařů a nemocnic.
„Tyto platby nic nevypovídají o nákladech za zaměstnance zdravotnického zařízení, nákladech na jeho provoz, obstarávání zdravotnického materiálu, zásob a podobně,“ uvedl ve svém rozhodnutí soud.
Každý, kdo přispívá
Soud potvrdil, že pojišťovna hospodaří s veřejnými penězi, a proto je potřeba důsledné kontroly jejich využití.
„Každý účastník systému veřejného zdravotního pojištění by měl mít možnost zjistit a kontrolovat, jakým způsobem je nakládáno s finančními prostředky, které se v systému zdravotního pojištění nacházejí,“ rozhodli soudci Nejvyššího správního soudu s tím, že se pojišťovna nemůže odvolávat na obchodní tajemství.
Verdikt Nejvyššího správního soudu je důležitý i pro další podobné spory. O získání informací o platbách zdravotních pojišťoven usiluje také lékař a kritik nynějšího zdravotnického systému Pavel Vepřek. Ani on zatím neuspěl.
Podle rozhodnutí pražského soudu z loňského roku by totiž zveřejnění informací od pojišťoven vedlo ke zjištění majetkových poměrů nemocnic, což je podle soudu nepřijatelné.
Stará výmluva
Výmluva na obchodní tajemství není přitom při poskytování informací ojedinělá.
Soud už dal zapravdu Jiřímu Horníkovi ve sporu s ministerstvem dopravy, který se týkal smluv o stavbě dálnice D47 mezi státem a firmou Housing & Construction.
Kopii zprávy o výsledcích jednání mezi státem a společností H&C odmítlo ministerstvo dopravy zveřejnit právě s odvoláním na obchodní tajemství. Tím ale porušilo zákon o svobodném přístupu k informacím.
Podle Nejvyššího správního soudu nejde kvůli ochraně obchodního tajemství zatajit informace o ceně, která bude hrazena z veřejných rozpočtů.
Tomáš Fránek, Aktuálně.cz