Podle předsedy české Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy se všichni účastníci konference shodují, že je třeba sjednotit na evropské úrovni národní předpisy, které se týkají těch úlev ze zákona, které nejsou spojeny s finančními náležitostmi, například v silničním provozu. Podle něj je třeba zajistit, aby „stačil jeden průkaz v Evropě, který by umožnil osobám se zdravotním postižením při cestování využít těchto úlev ze zákona“.
Některé národní organizace handicapovaných chtějí harmonizovat i oblasti, kde mají postižení finanční úlevy, například u slev na jízdné. Podle Krásy by ale sladění národních předpisů v této oblasti bylo rozdílné, protože národní předpisy se v této oblasti velmi liší.
Podle Krásy je jedním z prostředků, jak zlepšit mobilitu zdravotně postižených v EU, i projekt takzvaného euroklíče. Ten má umožnit zejména zdravotně postiženým lidem přístup do veřejných sociálních zařízení, výtahů, kulturních institucí či restaurací a hotelů prostřednictvím univerzálního zámku a klíče. V západní Evropě projekt už nějakou dobu funguje, v Česku se teprve rozjíždí.
Krása zdůraznil, že je třeba, aby veřejná správa pomáhala se zaváděním euroklíče. Varoval však, že to není samospasitelný prostředek, pouze jedna z cest, jak zlepšit kulturu cestování handicapovaných.
Poslanec německého Spolkového sněmu Ilja Seifert, který patřil mezi účastníky konference, v této souvislosti zdůraznil, že je třeba, aby z odstraňování bariér něco měli i lidé bez zdravotního postižení. Tento princip se podle něj osvědčil v Německu a bylo by vhodné ho rozšířit do celé Evropy.
Účastníci konference se také shodli, že pro integraci postižených do společnosti je klíčové vzdělávání a zaměstnávání handicapovaných. To zdůraznil i ministr práce a sociálních věcí v demisi Petr Nečas, který se konference zúčastnil.
Nečas konstatoval, že za poslední dva roky se v ČR počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením zvýšil o polovinu z 18.000 na 27.000. Česko se tak co do zaměstnanosti handicapovaných podle něj řadí do průměru „starých zemí“ Evropské unie a mezi státy, které přistoupily v letech 2004 a 2007, patří spolu se Slovinskem ke špičce.
ČTK