Přesto současný návrh novely dvou, resp. tří zákonů, které se legalizace konopí týkají, považuji z hlediska provozovatele lékárny za nedomyšlený a nedopracovaný. V čem vidím hlavní rizika?
Distribuce se prodraží
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), se kterým zákonodárci nyní počítají jako s distributorem konopí do jednotlivých lékáren, funguje dnes jako kontrolní orgán státu pro oblast léčiv. S distribucí léků nemá ani ty nejmenší zkušenosti. Je-li současná představa tvůrců zákona taková, že distribuci přes SÚKL nakonec zajistí „tři úřednice“, potom zákonodárci skutečně neví, o čem mluví.
Konopí pro léčebné účely by mělo být samozřejmě dostupné všem potřebným pacientům, tedy ve všech lékárnách na území našeho státu. Vážně nemocní pacienti, pro které je konopí jako lék zamýšleno, mohou jen málokdy dojet do vzdálených lékáren.
Navíc by mělo být v každé z nich připraveno k výdeji v relativně pohotové době, tedy max. do 24 hod. po předložení lékařského předpisu. Zajistit v této míře spolehlivosti distribuci léku plošně do téměř každé lékárny po celé zemi vyvolá nevyhnutelné investici v řádu milionů Kč.
Rozumím státu, že si chce nad distribucí legalizované populární drogy zachovat maximální dohled a proto nechce její distribuci svěřit žádnému z už fungujících, privátních distributorů. Pouze upozorňuji, že za těchto podmínek by měl být stát připraven na výdej podstatně větších finančních prostředků z veřejných zdrojů, než se kterými zatím pravděpodobně počítá.
Kdo bude konopí pacientům hradit?
Samozřejmě vítám záměr nastartovat zatím přechodné období, v jehož průběhu by se do ČR hromadně vyráběné léky z konopí dovážely.
Ale musím se jako lékárník zeptat: Co bude po přechodném období? Tvůrci zákona uvažují o tom, že nakonec budou lékárny zaváženy sušenou rostlinou a z ní že budou lékárníci ve svých lékárnách individuálně připravovat léky v podobě kapek nebo sprejů?
I to by bylo samozřejmě možné, lékárníci jsou na takové postupy školeni a připraveni. Vytvořit v lékárnách nezbytné technické zázemí ať už ve skladech, nebo v přípravnách léků, ale přinese další nemalé náklady. Nebo se i po uplynutí přechodného období budou dále dovážet hromadně vyráběné léky od zahraničních výrobců?
Pro představu: jeden konopný sprej v lékovém rozměru stojí dnes v Německu po přepočtu zhruba 12 tis. Kč. Kdo bude potřebným pacientům tyto léky hradit? Zdravotní pojišťovny? Sami pacienti? Pojišťovny s pacienty společně? V případě, že by úhrada byla přesunuta, byť i z části na pacienty, kdo a jak je donutí, aby si přestali pěstovat konopí pro svoji potřebu sami doma, tak jak to mnozí dělají dnes a začali si ho nakupovat v lékárnách za drahé peníze?
Vzhledem k tomu, že návrh textu novely souvisejících zákonů, který by měl používání konopí k léčebným účelům v ČR legalizovat, je zatím pouze před prvním kolem hlasování v poslanecké sněmovně a bude se tedy ještě upravovat, věřím, že připravovatelé zákona vyslechnou a zváží připomínky i nás lékárníků, resp. provozovatelů lékáren, které opíráme o zkušenosti z dennodenní praxe s pacienty v lékárnách.
Mgr. Marek Hampel, Předseda představenstva Grémia majitelů lékáren