Kabinet by měl analýzu s doporučeními projednávat v pondělí. Na stole ji měl poprvé v září a podruhé v polovině listopadu, pokaždé ji ale odložil.
Migranti mohou mít nyní veřejné zdravotní pojištění tehdy, pokud v Česku mají trvalý pobyt či zaměstnání a jejich firma v ČR sídlí. Veřejný systém je i pro zahraniční vědce, kteří v zemi dlouhodobě působí, azylanty a některé děti do dvou měsíců po narození. Mít ho nemohou třeba podnikatelé, manželé, manželky a potomci migrantů. Ti musejí uzavírat komerční pojištění.
To ale podle ministerské analýzy není dostatečné a mělo by se nově nastavit. Pojišťovny by cizince nesměly odmítnout a musely by mu zajistit takovou péči, jaká se hradí z veřejného pojištění. Do něj ale podle ministerstva není možné další skupiny zařazovat. Hrozilo by prý finanční rozkolísání systému, nutná je i vazba migrantů na ČR a dlouhodobé přispívání. Panují také obavy ze zdravotnické turistiky a nárůstu nemocnosti migrantů.
Konsorcium dnes poslalo otevřený dopis premiérovi a ministrům zdravotnictví a pro lidská práva. Žádá, aby kabinet analýzu ministerstva odmítl. Podle nich by doporučovaný postup mohl „vychýlit debatu ve prospěch komerčních pojišťoven“.
Podle zástupců neziskových organizací na pomoc migrantům, úřadu ombudsmanky a některých akademiků je ale jediným řešením zapojení migrantů do veřejného zdravotního pojištění. Podle expertů by se to mohlo týkat asi 80.000 lidí. Odborníci navíc míní, že cizinci by do systému spíš přispívali, než by z něj peníze čerpali. Navrhují například, aby se do veřejného pojištění mohli zapojit migranti třeba až po ročním pobytu v ČR. Za děti by platili pak jejich rodiče, ne stát. Zástupci organizací i vědeckých institucí varují, že pokud se podmínky nezlepší, mohli by si cizí pracovníci místo Česka zvolit jiné země.
Cizinci tvoří něco přes čtyři procenta obyvatel ČR. Ke konci září jich v zemi podle údajů ministerstva vnitra legálně žilo 448.727. Povolení k trvalému pobytu mělo 249.472 osob, k přechodnému 199.255.