Podle něj nejde jen o úplatky, ale i o špatné investice, předražení některých služeb, dražší nakupování léků a další.
Kothera je členem týmu Transparency International (TI), který mapuje situaci v českém zdravotnictví. Ředitelka české pobočky TI Adriana Krnáčová chce, aby do konce roku tým expertů vyčíslil ztráty ve zdravotnictví a do půl roku pak předložil vládě návrhy, jak omezit korupci ve zdravotnictví.
Ta je podle ní stále velmi vysoká a přesouvá se i do jiných oblastí. Je to zejména neprůhledné využívání veřejných zdrojů a obsazování funkcí bez výběrového řízení. Dodala, že „pokud by zdravotnictví bylo transparentní včetně toku peněz, tak prokorupční prostředí se rozpadne a mnozí lidé by přišli o své příjmy“.
Káva, alkohol, květiny
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt kávu, láhev alkoholu či květinu za korupci nepovažuje. O té se dá podle něj mluvit až tehdy, kdy pacient dává tisíce korun za přednostní operaci. Podle předsedy sdružení Občan Pavla Vepřeka sice bonboniéra není korupcí, ale je „vážným příznakem špatně fungujícího systému“.
Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger tvrdí, že korupce začíná tam, kde pacient chce ovlivnit lékařovo chování ve svůj prospěch a lékař se cítí pacientovi zavázán. „Znám i případy, kdy se lékař urazil, že v obálce bylo málo peněz. Pacient ho asi špatně odhadl,“ řekl Schlanger.
Desetina zkusila uplácet
Podle nedávného výzkumu společnosti STEM/MARK asi 11 procent občanů buď úplatek dobrovolně poskytlo, anebo byl od nich ve zdravotnických zařízeních požadován.
Většinou si lidé myslí, že úplatky dávají lidé starší (62 % dotázaných), bohatší (66 %) a vzdělanější (49 %). Podle lidí se nejčastěji s uplácením setká chirurg (48 %), dále ortoped (31 %) a stomatolog (20 %).
Právo