„Místo 25 až 30 společností chceme mít v portfoliu zhruba deset firem, logicky větších. Věříme, že hodnota Penty proto dál poroste i přes menší počet větších firem v portfoliu,“ tvrdí partner firmy Marek Dospiva.
Penta kupuje největší síť soukromých nemocnic v Polsku EMC Instytut Medyczny…
Podali jsme nabídku na koupi společnosti EMC, kterou považujeme za vstupní investici v tomto oboru na polském trhu. Děje se tak v rámci našeho záměru konsolidace nemocničních zařízení v Česku, na Slovensku a Polsku. Již nyní polská akvizice s naší slovenskou sítí nemocnic Svet zdravia dosahují společných tržeb kolem 130 milionů eur. Cílem je vytvořit v regionu hráče, který bude mít roční tržby zhruba 300 milionů eur. Dalším trhem, kam chceme po Slovensku a Polsku vstoupit, je Česká republika.
Bude součástí nově vznikajícího uskupení i síť vašich lékáren Dr. Max?
Striktně oddělujeme konsolidaci jednotlivých odvětví. Akvizice nemocnic na českém, slovenském a polském trhu nemá nic společného s expanzí Dr. Maxe v Polsku. Máme v hledáčku několik lékárenských sítí, jejichž koupí bychom chtěli v Polsku zvětšit Dr. Maxe.
Můžete uvést konkrétní částku, kterou chcete do konsolidace nemocničních zařízení v regionu investovat?
Celá skupina Penta má na investice vyčleněno zhruba 500 milionů eur ročně. Jak velká část z této sumy půjde na akvizici nemocnic, záleží na akviziční nabídce. Chováme se pragmaticky. Pokud budou příležitosti typu EMC, budeme dál investovat do nemocnic. Samozřejmě, pokud budeme přesvědčeni o atraktivnosti jiných oborů, budeme investovat i do něčeho jiného.
Co se týká českých nemocnic, máte zájem vstoupit do většího již fungujícího uskupení, nebo hodláte vykupovat jednotlivá zdravotnická zařízení? Již s někým vyjednáváte?
Obojí je pravděpodobné a již jednáme.
S kým?
V současném stadiu to nechci komentovat.
Proč si k investování vybrala Penta právě polské zdravotnictví?
Způsob našeho investování je známý a jasně čitelný. Ve většině případů se snažíme odvětví konsolidovat v celém regionu. Jednotlivé trhy jsou z pohledu globálních hráčů malé. Co je však zaujme, je, když na těchto třech trzích již existuje konsolidovaný hráč. Proto, zcela logicky, v okamžiku, když jsme začali s kupováním nemocnic na Slovensku, jsou na řadě Polsko a Česká republika.
Soustředíte se jen na tři zmíněné trhy, nebo se expanze týká i dalších okolních států?
Nevylučujeme, že se další expanze bude týkat Německa. Ne v oblasti lékárenství, ale co se týká zdravotnických zařízení, tak v Německu se díváme na několik příležitostí v oblasti zdravotnických a sociálních služeb. Jsou to buď zdravotnická zařízení, nebo kombinace domova důchodců a dalších zdravotnických služeb.
Stále více investic Penty směřuje mimo Česko. Znamená to, že na českém trhu již není dostatek příležitostí a vaše firma přesouvá většinu svých aktivit do zahraničí?
Určili jsme si strategii, že budeme investovat na těchto čtyřech trzích: německém, českém, polském a slovenském. Hlavním určovatelem rozhodnutí je to, jaké vznikají v konkrétním čase, na tom konkrétním trhu a v daném odvětví investiční příležitosti. Velmi často se na takovou investici díváme tak, že když s ní v jedné zemi začneme, tak chceme tuhle entitu rozvíjet v rámci konsolidace celého regionu. To souvisí i s novou investiční strategií Penty.
Můžete být konkrétnější?
Místo 25 až 30 společností chceme mít v portfoliu zhruba deset firem, logicky větších. To znamená, že si v portfoliu necháme jen firmy s jasnou růstovou strategií. Naopak se chceme zbavovat společností, kde takový potenciál nevidíme, i když to mohou být dobré firmy. Hodnota Penty se kvůli nové strategii nezmenší, naopak věřím, že vzroste. Jako příklad mohu uvést nemocnice, o kterých jsme se již bavili. Radši budeme mít jeden nemocniční holding ve třech zemích než dvě tři menší entity ve zdravotnictví, jako tomu bylo v minulosti, tedy laboratoře, ambulantní péči a záchranky. Záchranky a laboratoře, dvě menší firmy, jsme postupně prodali.
A další příklad?
Společnost AB Facility, kde je jasně vidět, jak konsolidujeme český, slovenský a polský trh. Právě u téhle firmy věříme ve velký růstový potenciál. Chceme vybudovat uskupení, jehož hrubý provozní zisk bude kolem 130 milionů eur. Aktuálně vyjednáváme o možných akvizicích v Polsku a na Slovensku, konkrétněji to ale komentovat nemohu. Cílem je vytvořit jednoho z nejsilnějších hráčů v této oblasti v regionu. V Česku již patříme mezi top hráče, jsme dvojka na trhu.
Stále se hovoří o tom, že se chce Penta zbavit svého podílu ve společnosti Fortuna, firma údajně nemá moc dalších možností, jak se v budoucnu rozvíjet…
Naopak, Fortunu si v našem portfoliu chceme nechat. Má jasný příběh na českém, slovenském i polském trhu a potenciál dalšího rozvoje, hlavně v oblasti online služeb. Stále je dost prostoru pro zkvalitnění produktů v rámci trhů, na kterých Fortuna působí. S další expanzí prostřednictvím akvizic momentálně nepočítáme.
Ještě k nové investiční strategii - jaké jsou hlavní obory, do kterých chcete investovat?
V divizi buy-out je to především zdravotnictví, retail, výroba, facility management a finanční služby. A v divizi real estate je to development kancelářských, obchodních prostor i bytů.
I přes novou investiční strategii ale asi platí, že pokud uvidíte na trhu nějakou jinou dobrou příležitost, tak vyrážíte na nákupy, ne?
Ano. Ještě musím upozornit, že k tomu, abychom v menším počtu firem dosáhli co nejvyšší hodnoty, potřebujeme i delší časový investiční horizont.
Co to znamená?
Investiční horizont jsme upravili na střednědobý, takže předpokládáme, že budeme vlastnit firmy i deset let.
Kterých firem se bude Penta zbavovat?
Dokud nevybereme poradce a nevyhlásíme tendry, nechceme zveřejňovat konkrétní jména. Bavíme se o horizontu dvou tří let.
V souvislosti s prodejem se mluví rovněž o společnosti Aero Vodochody. Údajně vytváříte příběh o velkém úspěchu, skvělé síti dodavatelů, abyste podnik prodali co nejlépe …
Žádný příběh o Aeru nevytváříme, jen popisujeme realitu, co za těch šest let, co firmu stoprocentně vlastníme, byli management a zaměstnanci se silným investorem v zádech schopni vytvořit. Souhlasím s tím, že je to příběh úspěšné restrukturalizace velké firmy z leteckého průmyslu a jejího návratu mezi světovou špičku v oboru. Což se projevuje tak, že Aero uspělo v několika tendrech na velké zakázky u světových výrobců letadel, jako jsou firmy Sikorsky, Bombardier či Embraer.
Spolu s firmou jste koupili i letiště ve Vodochodech. Velké rozvojové plány ale brzdí protesty řady občanských iniciativ a místních obcí. Stále ještě počítáte s rozvojem letiště?
Ano, věřím v potenciál rozvoje pro nízkonákladové aerolinky a v to, že vše dotáhneme úspěšně do konce. V pondělí 17. června je veřejné projednávání posudku EIA (vlivy na životní prostředí - pozn. red.). Vycházíme vstříc všem zásadním požadavkům. Obavy, které vznášejí odpůrci letiště, považujeme do značné míry za účelové.
Je tedy reálné, že budou spory kolem dalšího rozvoje letiště v brzké době vyřešeny?
Doufám, že do konce letošního léta budou všechny otázky kolem procesu EIA a letiště ve Vodochodech dořešeny. Teď proběhne veřejné projednání k EIA, poté se má k němu vyjádřit ministerstvo životního prostředí. V případě kladného stanoviska budeme řešit územní rozhodnutí a stavební povolení, což je otázka několika dalších měsíců. Aero Vodochody jsme kupovali s privatizační podmínkou, že musí být dalších 25 let zachováno funkční letiště jak pro potřeby samotné společnosti, tak i pro českou armádu. Z toho důvodu považuji za naivní představy, že letiště zavřeme, či nějaké spekulace, že by se z něj stal developerský projekt. Neexistuje žádná jiná varianta než ta, která počítá se zachováním letiště.
Hodně investorů si stěžuje, že v poslední době nejsou na českém trhu zajímavé firmy, které by se daly koupit…
Stále je a bude co kupovat. Ne vždy vlastníci řídí svoji firmu dobře nebo nemají nástupce, a proto prodávají. A pokud ne z toho důvodu, tak například proto, že nejsou schopni sami financovat další expanzi firmy. Ve chvíli, kdy jim bude nabídnuta velmi vysoká motivační cena, se vlastnictví společnosti změní…
V posledních letech velká část firem směruje své aktivity do Ruska, které je považováno za aktuálně nejperspektivnější trh v Evropě. Vy jste v Rusku studoval, využíváte svoje kontakty ze studií pro rozvoj tamního byznysu?
V Rusku jsme měli zastoupení, které jsme ale po dvou letech zavřeli, protože nám, na rozdíl od jiných, připadalo tamní prostředí velmi nestandardní a netransparentní.
Byla to na vás moc velká divočina?
Ano. A proto jsme se přesunuli do Německa, kde nám kultura a standardnost trhu vyhovují. Přesto v Rusku jsme. Nikdy jsme se nebránili tomu, aby se naše portfoliové firmy v rámci své vlastní expanze angažovaly i na tamním obrovském trhu. Třeba retailová společnost Empik je v Rusku velmi aktivní.