Následky užívání tabáku vysoce převyšují jeho celosvětové přínosy pro hospodářství, které WHO odhaduje pro roky 2013 až 2014 na 269 miliard dolarů (6,9 bilionu korun).
„Očekáváme, že do roku 2030 počet každoročních úmrtí souvisejících s tabákem vzroste z asi šesti milionů a na osm milionů, z čehož na nízko a středněpříjmové země bude připadat přes 80 procent,“ citovala agentura Reuter výsledek výzkumu. Zhruba 80 procent kuřáků žije právě v chudších státech a ačkoli rozšíření kuřáctví v populaci světa klesá, počet kuřáků dále roste.
Zdravotní experti kouření považují za vůbec největší příčinu celosvětových úmrtí, kterým je možné předcházet. „Je zodpovědné za náklady na zdravotní péči pravděpodobně přesahující bilion dolarů,“ uvádí 688stránková studie.
Ačkoli mají vlády možnost omezit užívání tabáku, a tak snížit i související počet úmrtí, nepostupují mnohé země dostatečně efektivně. „Obavy vlád, že kontrola tabáku bude mít neblahý vliv na ekonomiku, nejsou podepřené důkazy. Věda má jasno, nyní je čas jednat,“ tvrdí výzkum.
Jednoduchou cesta, jak tabákový nešvar dostat pod kontrolu, je navýšení daní a cen takových produktů za doprovodu plošných protikuřáckých opatření, jako jsou naprostý zákaz reklamy na cigarety či umístění obrázkových varování na krabičky. Peníze z daní pak mohou státy využít k dražším zásahům, například k protikuřáckým reklamám v médiích nebo k podpoře odvykací léčby.