Mezi politiky se vede spor, zda má ve zdravotnictví fungovat trh, nebo ne. Problém je v tom, že trh ve zdravotnictví dávno funguje, a to způsobem, že by mu mohly mimozdravotní obory závidět.
Ve zdravotnictví se dá prodat mnoho věcí, které by byly v jiných oblastech těžko představitelné. Dají se např. velmi úspěšně prodávat léčiva, která neobsahují ani jedinou molekulu účinné látky.
Jejich údajný účinek se zdůvodňuje tím, že se kdysi s účinnou látkou setkala. To je takový výkon, jako by se vám podařilo platit z prázdného účtu s tím, že na účtu jsou vzpomínky na dobu, kdy zde peníze byly.
Nebo by zákazníci ochotně kupovali prázdné krabice, které by si vzpomínaly na dobu, kdy v nich bylo zboží.
Kouzlem medicíny je, že účinnost léků a úspěch operací není garantován vždy a ve všech případech. Proto je možné, že jsou dva pacienti se stejnou diagnózou a stejnou léčbou, ale s různým výsledkem.
Někteří z nich dokonce pozitivně reagují i na ona léčiva, která neobsahují ani jedinou molekulu účinné látky, což je známé i z oblasti tzv. placebo efektu.
Jestliže slyšíme volání po urychleném zavádění nových léků, tak je to jistě rajská hudba pro jejich výrobce. Záměr má malinkou trhlinku. Nová léčiva vůbec nemusí přinášet nový léčebný efekt. Nový název však může přinést „novou cenu“. Proto také obchod s léčivy patří mezi absolutně nejvýnosnější obchody světa.
Starost o to, aby měly farmaceutické firmy dostatek financí na vývoj nových léků, poněkud kalí zjištění, že jejich zaměstnanci patří k absolutně nejlépe placeným profesím. Připomíná to pak starost českého důchodce o sociální zajištění Billa Gatese.
Samozřejmě nejsem proti novým lékům. Naopak, ale pouze za podmínky, že kromě ceny budou přinášet také odpovídající léčebný efekt.
Josef Janeček, předseda o. s. Rodiče proti lhostejnosti, byl poslancem za KDU-ČSL
Právo