Absurdita tohoto rozhodnutí je zřejmá každému, kdo se o něm dozví. Bohužel však ne hejtmanovi Ústeckého kraje, který ve faktu trestního stíhání Petra Fialy nevidí problém. Asi jako jediný. Jako jediný z normálních lidí. Ne však z politiků, kteří si v pokroucených poměrech naší reality zvykli mít za samozřejmé různé handly. Vždyť ani obviněný expremiér Nečas na politických handlech nevidí nic problémového. Prý k politice patří.
Někdo může namítat, že se zde nejedná o politický handl, neboť pan Fiala přišel z manažerské pozice a na vyšší manažerskou pozici kandiduje. Jenomže to by za ním nesměla být jeho politická minulost z funkce náměstka hejtmana. Prostě myšlení politiků je jiné než myšlení obyčejných lidí (viz můj článek „Proměna občana Hegera v politika Hegera“ otištěný před dvěma lety).
Jak probíhalo výběrové řízení
Ano, Petr Fiala dosud nebyl pravomocně odsouzen, a proto je třeba na něj hledět, jako by byl nevinen. Ale za normálních okolností se takový člověk až do konečného rozhodnutí „postaví mimo službu“. V tomto případě však nejen že se tak nestalo, ale naopak je povýšen. Lze si představit větší absurditu?
Jsem přesvědčen, že normální občan (nikoli politik), pokud by byl trestně stíhán za jednání, kterého se měl dopustit na pracovišti, by na tomto pracovišti nikdy nekandidoval na povýšení. Hanba by ho musela fackovat a musel by také být přesvědčen o marnosti takového úsilí. Ne tak politik. Ten ví, že v politickém světě vládne jiná morálka i jiná praxe. A v našem politickém prostředí přece nic není hanba. Je to svět různých vzájemných výhod, dojednávaných podpor a dalších nemravností.
Ústecký hejtman říká, že pan Fiala byl vybrán, protože byl nejlepší ze všech uchazečů. Mezi těmito uchazeči jsem byl i já (doufám, že proto nebudu podezírán z podjatosti – jen o tom mohu mluvit z bližší zkušenosti). A jak toto výběrové řízení probíhalo? Pohovořili se mnou zástupci jakési personální agentury, kteří s problematikou řízení zdravotnických zařízení očividně neměli nic společného, dali mi vyplnit obvyklý psychologický test a to bylo vše.
Žádný odborný pohovor se nekonal. Dokonce jsem dodnes nebyl informován o výsledku výběrového řízení. Jednalo se tedy o dopředu dávno známý výsledek, pro jehož ospravedlnění jen bylo třeba vyhlásit výběrové řízení?
Odborné záležitosti mají řídit odborníci
Uvedený případ jen znovu potvrzuje chybnost celého systému řízení zdravotnických zařízení. Přenesení tohoto systému na úroveň samosprávných celků bylo zásadní chybou. Řízení zdravotnického zařízení je činnost vysoce odborná a zcela specifická. Pokud je vyšším řídicím orgánem volený orgán územního samosprávného celku, pak se toto řízení dává do rukou laikům s žalostností výsledků, jichž jsme svědky.
Ve volených orgánech obvykle nesedí profesionálové z oblasti řízení zdravotnických zařízení, přesto o nich rozhodují, a to často nevratným způsobem (jedná-li se o převody vlastnictví). Takový způsob řízení nejen že je diletantský, ale je i prostý jakékoli odpovědnosti těch, kteří rozhodují. Odborné záležitosti mají řídit odborníci. Bohužel se zrušením oborového způsobu řízení národního hospodářství v 90. letech se vytratila i jakákoli odpovědnost za výsledky řídicí práce, především té svěřené samosprávným orgánům.
Uvedený případ žalostnost této praxe přesvědčivě dokazuje. Případy, jako je tento, jistě důvěru lidí v politiku nezvýší. Ba právě naopak. O důvěru občanů se politici budou zajímat až zase před dalšími volbami (do krajských zastupitelstev), což dnes ovšem není na pořadu dne.
JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc.