Společně tak chtějí bojovat proti nedostatku lékařů v regionu.
Lékaři by měli studovat v kraji
„Konečným cílem spolupráce je, aby vzdělávání a studium lékařů probíhalo přímo v Ústeckém kraji. Pokud místní mladí lidé začnou studovat medicínu v Ústí nad Labem, je šance, že část jich tady zůstane a neodejdou jinam,“ věří hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček.
Budoucí lékaři by se mohli vzdělávat na lékařské fakultě, kterou chce vytvořit UJEP. Měla by vzniknout transformací fakulty zdravotnických studií.
„Je to optimistický cíl, který snad naplníme v horizontu několika let. Nebude to ale jednoduché,“ myslí si rektor UJEP René Wokoun.
Teprve po ustavení lékařské fakulty může Masarykova nemocnice usilovat o statut fakultní nemocnice, který by jí mohl přinést řadu kvalifikovaných lidí.
Problémy jsou i na Šluknovsku
Velké problémy se zajištěním dostatečného počtu lékařů ale nemají jen velké nemocnice spadající pod Krajskou zdravotní, včetně děčínské nemocnice. S nedostatkem lékařů se potýká také rumburská Lužická nemocnice.
„V náš neprospěch navíc hraje určitá odlehlost regionu a blízkost Německa. Platy v České republice jsou s těmi německými naprosto nekonkurenceschopné,“ říká ředitel nemocnice Darek Šváb s tím, že v Německu berou lékaři třikrát až čtyřikrát vyšší plat než tady.
Čerstvý absolvent lékařské fakulty si tam může přijít na přibližně tři tisíce eur, tedy více než 80 tisíc korun. Zkušení lékaři s plnou atestací si pak v německých zdravotnických zařízeních mohou vydělat i jednou tolik.
České nemocnice tak musí řešit nedostatek lékařů najímáním těch ze zahraničí. Mnohdy tito lékaři pochází i z exotických zemí.
„Nejhorší je situace v mostecké nemocnici. Máme tam řadu lékařů z ciziny, kteří neumí česky a nedomluví se ani mezi sebou,“ přiznal předseda představenstva Krajské zdravotní Jiří Novák.
Problémem je i nízká kvalifikace
Největším problémem je podle něj nízká kvalifikace lékařů. Chybí hlavně specialisté.
„Už půl druhého roku sháníme nefrologa s kvalifikací, abychom mohli sami provozovat dialýzu. V Mostě a Chomutově ji totiž zajišťuje jedna firma. Takoví odborníci ale na trhu nejsou,“ konstatoval Novák.
Také v rumburské nemocnici se nejhůře hledají především lékaři s některou z odborností. „Dnes chybí ve zdravotnictví prakticky všechny odbornosti. Již tradičně to jsou rentgenologové, anesteziologové nebo gynekologové. Začíná být i nedostatek internistů,“ říká Darek Šváb.
Nemocnicím tak při boji o nedostatkové lékaře nezbývá nic jiného než se navzájem přeplácet.
Díky vzájemné spolupráci do nemocnic Krajské zdravotní na praxi nově zamíří i medici z pražských lékařských fakult, kteří by v kraji mohli najít uplatnění i po dokončení studia.
Jednání o podmínkách praxí proběhnou už v lednu. Signatáři memoranda chtějí podpořit i rozvoj vědecké a výzkumné činnosti.
Kromě vyššího finančního ohodnocení vyhání řadu absolventů lékařských fakult do zahraničí také snadnější systém atestace. Ten je u nás příliš složitý a řada mladých lékařů není ochotna čekat mnoho let, než si budou moc udělat plnou atestaci.
Chybí také lékaři v ambulancích
S dostatkem lékařů nemají problémy jen nemocnice. Chybí také ambulantní lékaři, především ti praktičtí. Ti jsou navíc velmi často v důchodovém věku a při jejich odchodu do penze by hrozilo, že by si muselo mnohdy i několik tisíc pacientů složitě hledat nového praktického lékaře.
„Zatím tuto složitou situaci sanuje naše nemocnice. Ale je to složité. Stojí to nemalé prostředky, ale zajištění zdravotní péče je nezbytné pro fungování regionu. Ten náš navíc negeneruje dostatečný počet nových lékařů. Ani kdyby se vrátili všichni absolventi lékařských fakult pocházející ze Šluknovska zpět domů, tak by to nestačilo,“ dodává ředitel rumburské nemocnice Darek Šváb. V Rumburku dělá v nemocnici na padesát lékařů.
Ročně podle jeho slov projde na Šluknovsku ambulantními ordinacemi lékařů 100 tisíc lidí, tedy každý z obyvatel toho regionu přijde do takové ordinace dvakrát.