Víme, jak léčit české zdravotnictví. A příští týden vám to ukážeme na papíře, vzkazuje vedení Jihomoravského kraje ministerstvu zdravotnictví. Koncepce lůžkové péče, kterou pro kraj připravuje více než dvacetihlavý sbor odborníků bezmála dva roky, počítá se spoluprací nemocnic bez ohledu na zřizovatele.
Má se stát dlouhodobou medicínou na problémy, které teď vyústily v hromadnou výpověď více než pěti set lékařů v kraji. Akutní příznaky přitom musí kraj řešit okamžitě. „Bezpečnostní rada kraje ustavila speciální pracovní skupinu, která se zabývá přípravou krizových opatření,“ uvedl jihomoravský hejtman Michal Hašek.
Do desátého ledna má tým zanalyzovat, jak jsou nemocnice ve správě kraje připravené pro případ, že podstatná část doktorů v březnu opravdu nepřijde do práce. Úkol dostali i jejich ředitelé. Do čtrnáctého ledna musí každý z nich předložit vlastní plán postupu.
„Zatím o tom nevím, nemocnice nyní s krajem jednají individuálně. A my přijdeme na řadu až příští úterý odpoledne. S lékaři nicméně jednám stále,“ potvrdila ředitelka vyškovské nemocnice Věra Seidlová.
Z šestadevadesáti tamních doktorů jich na podporu odborářské výzvy Děkujeme, odcházíme chce z nemocnice odejít víc než polovina. Pro zařízení se takový poměr může stát osudným.
Seidlová však potvrdila, že i v této nemocnici už se mluví o stahování podaných výpovědí. „Prozatím nechci nic konkretizovat, abych lékaře ještě neodradila. Obecně ale platí, že výpověď nepodali především primáři a starší lékaři. Bude teď tedy hlavně na nich, jestli si kolem sebe dokáží vytvořit tým lidí a nemocnici podrží,“ doufá Seidlová.
Že si velká část lékařů svůj odchod nakonec rozmyslí, věří i hejtman Hašek. Dvacátého ledna chce mít na stole modely různých variant situace tak, aby mohl vzniknout celokrajský koordinační plán. První únorové pondělí jej projedná Bezpečnostní rada kraje. A doporučí, co si počít dál.
Trumfem, který má v rukávu na rozdíl od ostatních regionů České republiky jen jižní Morava, je navíc vlastní plán lůžkové péče. Příští pátek jej chce představit ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi. „Je to koncepce, kterou nepíší politici, ale špičkoví odborníci medicíny,“ připomenul hejtman. Je přesvědčený, že tak silný poradní sbor v zemi nemá obdoby. „A bohužel jej nemá ani ministr Heger,“ pokáral šéfa resortu Hašek.
Kraj chce nyní od ministerstva souhlas k tomu, aby koncepce do dvou měsíců putovala ke schválení vládě. Zamýšlí například soustředit péči o pacienty se specifickými diagnózami do špičkově vybavených specializovaných center. Podle všeho také zeštíhlí síť porodnic. Odborníci totiž doporučují, aby v kvalitních porodnicích přicházelo na svět nejméně pět set dětí za rok.
A podobný plán má kraj i pro přibližně devět tisíc lůžek akutní péče, kterých je podle expertů zbytečně mnoho. Zdůrazňuje však, že nadbytečné kapacity nesmí seškrtat jen krajská a městská zařízení. Rušit lůžka tohoto typu mají i obě fakultní nemocnice, které lidem z jižní Moravy slouží. Ty zřizuje a kontroluje stát.
Výsledkem těchto kroků má být efektivnější spolupráce sítě všech zařízení, které pacientům na jižní Moravě slouží. „Co do efektivnosti totiž máme určitě rezervy. Například magnetická rezonance je technologie potřebná. Ve střednědobém plánu ale počítáme s šesti, nanejvýš osmi přístroji v celém kraji. Chápu, že mnohaměsíční čekací doby nejsou přijatelné. Když už se ale tak nákladná technologie pořídí, má být využívaná ve dvousměnném provozu,“ nastínil další představy šéf krajského odboru zdravotnictví Josef Drbal.