Ve Středočeském kraji jsou v okruhu dvaceti kilometrů tři městské nemocnice: v Kutné Hoře, Čáslavi a Kolíně. Vedení nemocnic to divné nepřipadá. Nejhůře si vede kutnohorská nemocnice s poliklinikou. Zadlužené zdravotnické zařízení už město stálo několik desítek milionů korun.
Na konci loňského roku dosáhla ztráta 68 milionů korun. Radnice se proto rozhodla v nemocnici zavést krizové řízení.
Z městské pokladny uvolnila 40 milionů na provoz a částečné oddlužení. Ani to však nepomohlo. Jediným krokem bylo snížení počtu zaměstnanců ze 368 na 319 lidí.
Navzdory dluhům však nemocnice zakoupila nový počítačový tomograf za 12 milionů korun. Město ho bude splácet minimálně pět let.
Starosta Kutné Hory Ivo Šalátek zdůvodňuje nákup drahého přístroje tím, že prý byly jedinou okresní nemocnicí v Čechách, která centrální tomograf neměla. Přitom převoz pacienta do vybavené kolínské nebo čáslavské nemocnice trvá dvacet, maximálně třicet minut.
Do diskuse o budoucnosti nemocnice se zapojili i místní obyvatelé. Na webových stránkách Městského úřadu v Kutné Hoře proběhlo referendum, ve kterém se občané vyjadřovali, zda si přejí, aby byla zadlužená nemocnice uměle udržována při životě. Mnozí nesouhlasili.
Doporučení kutnohorských znělo: Na 20 kilometrech tři nemocnice je nesmysl. Stačila by jedna, perfektně vybavená.
V Kutné Hoře by měla být jen poliklinika, kde by byla zajištěna kvalitní ambulantní péče a pohotovostní služba. Za ty peníze, co se už vrazily do nemocnice, tu dávno mohla být, a na špičkové úrovni.
Když dluhy městu začínaly přerůstat přes hlavu, radní se usnesli, že nemocnici pronajmou. Ze čtyř původních zájemců zůstaly ve hře společnosti Mediterra a Mediprof Prague. Obě firmy mají velké zkušenosti s vedením zdravotnických zřízení.
„Nechápu, proč radnice sype peníze do černé díry a protahuje ukončení výběrového řízení. Nový nájemce měl být znám do konce září, teď se mluví o listopadu,“ podivuje se Petr Libus ze společnosti Mediprof.
Úmysly všech uchazečů však nebyly tak docela nezištné.
Do 1. kola se totiž přihlásila i společnost Penta, která chtěla objekt přestavět na luxusní hotel.
Firma Mediprof, s. r. o., sice funguje teprve od června letošního roku, ale má v zádech společnost Agel, a. s., která provozuje dvacet zdravotnických zařízení v celé republice.
Od privátního partnera, který by provozoval více podobných zařízení, si město slibuje výhody při jednáních s dodavateli léků, materiálů a energií. „To my neumíme,“ přiznal Šalátek.
Soukromý partner by podle něho mohl rozšířit nabídku lékařských služeb a především zredukovat náklady, které vytvářejí ztrátu.
Slučte nemocnice
Loni v březnu převzal krizový management řízení dvou zdravotnických zařízení v Příbrami: okresní nemocnici s poliklinikou a nemocnici v Příbrami-Zdaboři. Jejich celkové zadlužení činilo 163 milionů korun a zdabořská nemocnice byla na pokraji krachu.
Nejhoršímu zabránilo oddlužení nemocnic, dostaly 131 milionů korun od státu. V průběhu fúze se stala ze dvou příspěvkových organizací jedna akciová společnost, vůbec první ve Středočeském kraji. Petr Boček, jeden z manažerů, k tomu dodává:
„Management je nyní pod týdenní kontrolou představenstva, a to zase pravidelně jednou měsíčně pod mikroskopem dozorčí rady.“
Akciová společnost nejprve zaostřila pozornost na duplicitu v poskytování zdravotní péče. Jednalo se o chirurgii, internu a neurologii.
„Vyhlásili jsme výběrová řízení na primáře jednotlivých oborů a primariáty se sloučily,“ říká Stanislava Pánová, náměstkyně pro léčebně preventivní péči.
Slučování se pochopitelně neobešlo bez propouštění. Téměř dvě stovky lidí musely odejít, ale podle Pánové nešlo o žádné drama. Nemocnici opustili především úředníci a zdravotnický personál v důchodovém věku.
„Zastavili jsme přijímání nových lidí a s dalším snižováním počtu už nepočítáme,“ dodává Pánová.
Přechod na akciovou společnost vyvolal v řadách zaměstnanců obavy, že jim sáhne na mzdy. To se zatím nestalo, ale vedení uvažuje o motivačním způsobu odměňování.
Potřebujeme více peněz
Některé nemocnice využily dotací z kraje na oddlužení, avšak jiné vesele dál investovaly, a teď znovu natahují ruku. Například dluhy nemocnic v Pardubickém kraji se měsíc co měsíc zvyšují.
Hejtman žádá od státu dalších 50 milionů, a přitom investuje do rozsáhlé rekonstrukce nemocnice v Ústí nad Orlicí 353 milionů korun. Nemocnice v Chrudimi a v Ústí nad Orlicí se propadají do dluhů a dodavatelé hrozí, že už je nebudou zásobovat léky.
Kraj Vysočina má pět nemocnic. Pouze Novoměstská v Pelhřimově hospodaří beze ztrát a nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti. Vedení se podařilo v loňském roce zvednout výnosy o více než třicet milionů korun a do konce letošního roku plánuje další 3 procenta navíc.
Proto si mohli dovolit použít státní dotaci 40 milionů korun na dostavbu centrálních operačních sálů.
Zbývající čtyři nemocnice kraje by potřebovaly v příštím roce téměř půl miliardy korun na nutné investice. Peníze chtějí využít na obměnu přístrojů a rekonstrukci stravovacích zařízení.
Největší dluhy má nemocnice Jihlava, a to 100 milionů korun, ale krizový management její krach odvrátil. Lépe na tom není ani Havlíčkův Brod se závazky 90 mil. korun. Propustili 50 zaměstnanců, zejména sester, ostatním snížili platy.
„Protestovaly především sestry, které snížení platů považovaly za diskriminaci, ale bez úsporných opatření bychom šli ke dnu,“ říká ředitel havlíčkobrodské nemocnice Josef Pejchl. Zrušili také lůžkové kožní oddělení.
Krizový management nasadili i v nemocnici v Třebíči, kde se redukují lůžka, oddělení i personál. Podobné nepopulární, ale potřebné kroky se dělají i v Novém Městě.
Kdo šetří, vydělává
V jiných krajích, například Jihočeském, se daří zastavit ekonomický propad většiny nemocnic, vyrovnat staré dluhy.
Některé z nemocnic se již v loňském roce dostaly do černých čísel. Se ziskem téměř 18 mil. korun skončilo hospodaření nemocnic v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku a Prachaticích.
„Porovnám-li, v jakém stavu jsme nemocnice na začátku roku 2003 přebírali, podařilo se nám jejich situaci stabilizovat,“ vzpomíná jihočeský hejtman Jan Zahradník a dodává:
„Ve srovnatelném období minulého roku (1. pololetí) činil dluh nemocnic 31 milionů korun a nyní máme zhruba 18 milionů zisku. To, že nemocnice poprvé neskončily ve ztrátě, neznamená, že se zde přestalo investovat.“
V písecké nemocnici se opravuje anesteziologicko-resuscitační oddělení, ve Strakonicích a Českém Krumlově se modernizují stravovací zařízení, která již neodpovídala přísným hygienických předpisům.
„Cesta k zisku však nebyla bezbolestná, nadbyteční zaměstnanci byli propuštěni, sloučila se některá oddělení,“ uvádí jihočeský radní pro zdravotnictví Vladimír Pavelka.
„Ve Strakonicích jsme rozhodli, že je ekonomicky neúnosné udržovat dvě budovy. Jednotlivá oddělení jsme sestěhovali do jedné a druhou budeme pronajímat. Propustili jsme třiadvacet zaměstnanců, zbývajícím jsme plošně snížili platy. Ušetřili jsme i na energii a úklidu budovy, kterou jsme opustili,“ vysvětluje ředitel strakonické nemocnice Tomáš Fiala.
Úsporná opatření podle Fialy pacienti nepoznají, kvalita a rozsah zdravotní péče zůstane zachována. V rámci šetření ředitel navrhuje do budoucna i užší spolupráci mezi jihočeskými nemocnicemi: „Rozdělíme si úkoly, například určitá laboratorní vyšetření se budou dělat u nás, jiná v Písku nebo Táboře,“ dodává.
Optimismus však ještě není na místě. „Oddlužení mělo na hospodaření nemocnic kladný vliv, a to se určitě projevilo v ekonomických výsledcích. U plateb pojišťoven, což je základ hospodaření nemocnic, se bohužel nezměnilo nic, spíše je to rok od roku horší,“ postěžoval si Jan Mlčák, ředitel nemocnice v Jindřichově Hradci.
V Jihočeském kraji v červených číslech zůstávají zatím nemocnice v Táboře a Strakonicích. Stát kraji pomohl 115 miliony korun, což pokrylo zhruba polovinu kumulované ztráty.
V polovině letošního roku nemocnice vykázaly zisk ve výši 18 milionů korun, zatímco v polovině roku 2003 vykazovaly ztrátu 31 milionů korun.
Zástupce hejtmana pro zdravotnictví přičítá úspory zejména sloučení některých oddělení a snížení počtu zaměstnanců. Podobně postupoval i management strakonické nemocnice. Snížil počet zaměstnanců, zbývajícím sáhl na platy.
Opustili dvě budovy, a tím ušetřili na provozních nákladech. V Jihočeském kraji byla transformována pouze nemocnice v Českých Budějovicích a od 1. ledna 2004 je akciovou společností plně ve vlastnictví kraje.
V Plzeňském kraji se podařilo snížit dluh nemocnic na pětinu. Sedm nemocnic po převedení na kraj mělo dluh ve výši 265 milionů korun, stát jim vypomohl 165 miliony.
V polovině letošního roku se šest nemocnic transformovalo na obchodní společnosti a snížily dluh na 14,3 milionu korun. I za tímto výsledkem stálo snížení počtu pracovníků a jmenování garanta, který dohlíží na efektivní nákup léků a zdravotnického materiálu. Ztrátovou nemocnici v Plané uzavřeli.
V Karlovarském kraji se v letošním roce jeho tři nemocnice transformovaly na společnosti s ručením omezeným. Náměstek hejtmana karlovarského kraje pro zdravotnictví Petr Horký si od transformace slibuje přehlednější hospodaření.
V prvním pololetí vytvořily dvě z nich zisk: Nemocnice v Karlových Varech 8,8 milionu korun a v Sokolově 5,6 milionu korun. Pouze chebská nemocnice vykázala ztrátu 1,5 milionu korun.
V Moravskoslezském kraji skončily za prvních šest měsíců letošního roku v zisku čtyři z devíti nemocnic. Ztráta všech krajských nemocnic se snížila meziročně z 318 na 142 milionů korun. Zásluhu na tom má efektivně použitých 84 milionů získaných na oddlužení od státu.
Nejzadluženějšímu zařízení - městské nemocnici v Bruntále, která měla na svém kontě dluh 27 milionů korun, pomohli postavit se na nohy akcionáři Vítkovické nemocnice v Ostravě. Podle předsedy představenstva Jiřího Močhoře se nejprve soustředili především na závazky po lhůtě splatnosti a smlouvy s jednotlivými zdravotními pojišťovnami.
Dluhy a podfuky
Když v roce 2002 stát předával okresní nemocnice krajům, bylo to i s dluhy ve výši 4,38 miliardy korun. Tři a půl miliardy, které pak Ministerstvo financí postupně uvolnilo na jejich oddlužení, se mnohde rozpustily bez užitku. Dnes se mnohá zdravotnická zařízení topí v téměř stejných dluzích znovu.
„Bez systémové změny financování nemocnic je každé jejich oddlužení velmi složité,“ prohlašuje bývalý náměstek ministra zdravotnictví pro ekonomiku Karel Pustelník.
„Bylo pouze na krajích, jak peníze rozdělí. Je otázka, proč jsou opět v dluzích, zda neselhala kontrola a jak jsou nemocnice vedeny.“
Krajské nemocnice podle ÚZIS neuhradily ani faktury za léky a materiál za 419 mil., a tím porušily podmínku, se kterou jim vláda peníze poskytla.
„Vláda podlehla nátlaku hejtmanů, kteří si stěžovali, že kraje dostaly nemocnice zatížené miliardovými dluhy. Jejich ředitelé pak mohli dotace rozpustit podle vlastního uvážení. Na hospodárnost tak mohl dbát již jen kraj,“ říká mluvčí ministra financí Marek Zeman.
Podle Zemana kraje vypracovaly seznamy dluhů zcela kuriózním způsobem. Sečetly všechny závazky nemocnic a tuto částku nárokovaly od státu. Zcela přitom zanedbaly aktiva - pohledávky i peníze, které měly uloženy v bankách. Jeden příklad z mnohých: Nemocnice v Uherském Hradišti patří k nejúspěšnějším a proti 47 milionům závazků měla pohledávky za 81 milionů korun, žádné po lhůtě splatnosti. Přesto štědrý stát na kraj poslal celých 47 milionů.
Kraje si navíc přerozdělovaly peníze podle vlastních pravidel.
„My jsme je dávaly na závazky a na ztráty z minulých let,“ upřesňuje náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jiří Carbol. Stejnou metodou se rozdělovalo například i ve Středočeském a Zlínském kraji.
Do dluhů se tak zahrnuly nejen neproplacené faktury, ale i účetní ztráty v z minulých let. V podstatě šlo o virtuální peníze, které nemocnice nikomu nedlužily. Pokud je dostaly, mohly je využít podle svých pravidel: ať už na opravy, investice či platy. Zlínský hejtman František Slavík k tomu dodává:
„Ve finále stejně rozhodovala zastupitelstva. O tom, kdo a kolik dostane, se hlasovalo i podle místa bydliště jednotlivých zastupitelů.“
VLADIMÍRA BOHATOVÁ, Ekonom