Nemocnice Královéhradeckého kraje loni vykázaly ztrátu 15 milionů korun po předloňském kladném výsledku 24 milionů korun. Hlavním důvodem ztráty bylo to, že dotace z rozpočtu kraje do nemocnic loni výrazně klesla, a to o 65 milionů na 201 milionů korun.
Podobná je situace v Pardubickém kraji. Pět nemocnic vlastněných krajem skončilo v minulém roce s celkovou více než dvojnásobnou ztrátou, než původně počítaly. Namísto očekávaných minus 81 milionů korun skončilo jejich hospodaření s výsledkem minus 171 milionů korun.
Proč takové ztráty? Podle vedení Královéhradeckého kraje se vlastní hospodaření zdejších nemocnic loni zlepšilo. Výnosy nemocnic loni meziročně vzrostly o 57 milionů korun na 2,66 miliardy korun. „Nemocnice loni ze svých rozpočtů dokázaly zajistit meziročně o 90 milionů korun navíc na zvýšení platů nemocničního personálu,“ řekl mluvčí Královéhradeckého kraje Imrich Dioszegi. Vedle vnitřních úspor se nemocnicím podařilo ušetřit například zavedením centrálního nákupu léků a spotřebního materiálu.
„Úspory byly použity na snížení zadluženosti nemocnic. Ta vloni klesla o 76 milionů korun,“ dodal ředitel Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Martin Scháněl.
Z pěti nemocnic Hradeckého kraje dlouhodobě nejlépe hospodaří Oblastní nemocnice Trutnov, která skončila se ziskem 6,5 milionu korun. Ekonomicky nejslabší nemocnicí je Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou.
Kraj jí na konci loňského roku musel pomoci mimořádnou dotací 25 milionů korun. Jen díky ní skončila nemocnice Rychnov s přebytkem přes jeden milion korun. V Pardubickém kraji jsou bílými ovcemi mezi černými nemocnice v Chrudimi a ve Svitavách, kterým se podařilo stanovené finanční plány dodržet, a dokonce mírně zlepšit, i když stále zůstávají v červených číslech.
Ostatní nemocnice v Pardubickém kraji se ocitly v hlubokých ztrátách. A ani letos se zřejmě výsledky zdravotnických zařízení příliš nezmění k lepšímu. Největší podíl na loňských ztrátách má v tomto kraji Pardubická krajská nemocnice. Místo plánovaných minus 27 milionů korun skončila na konci roku s výsledkem minus 97 milionů korun, což je více než polovina celkových ztrát.
„Vliv na to mělo více faktorů. Kromě růstu mezd například úhradová vyhláška, která nastavila platby podle roku 2008, kdy byly nízké výkony spojené s tehdejším odchodem persu,“ řekla krajská radní pro zdravotnictví Markéta Tauberová. Podle ní však ztráta krajské nemocnice v porovnání s jejím obratem není tak hrozivá.