Záleží na tom, zda společnost PrimeCell, majoritní akcionář nové společnosti, stihne upravit laboratorní prostory na Palachově náměstí nedaleko Fakultní nemocnice Brno. ČTK to řekl ředitel nemocnice Roman Kraus.
Převod tkáňové banky má ve vědeckých a zdravotnických kruzích kritiky, kteří považují zvolené řešení za nevhodné a potenciálně problémové.
„Tkáňová banka nepotřebuje zprivatizovat. Možná potřebuje nějaké peníze, ale to potřebuje většina zařízení,“ řekla dnes ČTK ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR profesorka Eva Syková.
Banka podle ní má být státní, případně mělo o výběru partnera ze soukromé sféry rozhodnout řádné výběrové řízení.
Ministerstvo zdravotnictví naopak projekt hájí. Mluvčí Vlastimil Sršeň ČTK řekl, že projekt je výhodný pro stát i soukromý subjekt.
„Předmětem společného podniku není jen tkáňová banka, ale i výroba nejmodernějších tkání a buněk a nanotechnologií, na něž má patentová práva partner státu,“ řekl.
Stát má prostřednictvím nemocnice kontrolu a dohled nad využitím peněz. Bez souhlasu státu nelze schválit žádné zásadní rozhodnutí.
Sršeň dodal, že ministerstvo reagovalo na zpřísnění legislativy - stát by jinak musel investovat do modernizace banky stovky milionů korun. Bez nich by musel banku zavřít. Pokud by modernizaci neprovedl, muselo by Česko dovážet tkáně ze zahraničí za výrazně vyšší ceny.
Podle ředitele Krause nehrozí, že by soukromá firma profitovala na prodeji materiálu z tkáňové banky. Ten je a nadále bude hrazen ze zdravotního pojištění. Zákon nedovoluje jeho prodej se ziskem.
Podle Krause společnost PrimeCell může v budoucnu profitovat jen z výsledků výzkumu v podobě moderních terapií, například cévních protéz, nikoliv však buněčných transplantátů. Motivací pro soukromou firmu je prý možnost využít potenciál odborníků z tkáňové banky.
Stát má v nové společnosti 24 procent akcií, zbytek drží PrimeCell, který je podle Krause vlastníkem několika medicínských patentů. Do akciové společnosti tak vnese duševní vlastnictví. Výzkum se podle Krause zaměří například na moderní léčbu ran a popálenin pomocí nanovláken, cévní protézy a léčbu defektů chrupavek.
Syková ČTK řekla, že podle jejího názoru PrimeCell žádným použitelným duševním kapitálem nedisponuje. „Dokonce mám podezření, že část jejich duševních práv jsou ve skutečnosti duševní práva Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR,“ uvedla Syková. Obává se, že PrimeCell se nyní dostane také ke starším poznatkům vědců z Masarykovy univerzity. „Ty přitom vznikly za státní peníze,“ řekla Syková.
Podle bývalého děkana brněnské lékařské fakulty Jana Žaloudíka nemůže být výzkum hlavním cílem tkáňové banky. Primárně prý musí zajišťovat štěpy pro české zdravotnictví. „Když nebudou k dispozici v Česku, budou se za mnohem větší peníze kupovat v zahraničí,“ míní Žaloudík.
Vysokoškolský profesor a uznávaný onknolog Žaloudík přeměnu tkáňové banky kritizuje. „Ta firma to rozhodně nedělá jako charita. Stát nezíská vůbec nic a nese to s sebou velká rizika,“ uvedl Žaloudík.
Tkáňová banka nyní pod správou Fakultní nemocnice Brno ukládá tkáňové a buněčné transplantáty a připravuje asi 80 procent transplantátů používaných v českých nemocnicích. Minulý týden nemocnice potvrdila, že koncem letošního roku banka zmizí ze seznamu nemocničních pracovišť a přejde do akciové společnosti Národní tkáňové centrum.
Motivem pro vznik Národního tkáňového centra byl podle ředitele nový zákon o tkáních a buňkách, který zpřísnil nakládání s transplantáty. Zvýšily se například nároky na čistotu prostředí. Úprava současného provozu ve Fakultní nemocnici by údajně stála až desítky milionů korun. Proto se nemocnice dohodla s ministerstvem zdravotnictví na jiném řešení.
Brněnská tkáňová banka má za sebou největší skandál týkající se obchodování s lidskými orgány v ČR. Před dvěma lety potrestal brněnský krajský soud bývalého šéfa banky Jiřího Adlera a další zaměstnance za to, že lidskou kůži vyváželi do Nizozemska a prodávali. Dostali peněžité tresty, někteří i tresty vězení s podmínečnými odklady.