Mgr. Soňa Marková, odborná mluvčí KSČM pro zdravotnictví a volební jednička strany v Královéhradeckém kraji, považuje za logické řešení vytvoření jednoho fondu správy veřejného zdravotního pojištění.
Zákon o veřejných neziskových nemocnicích podle vás zaručí pacientům dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Neuvažovala by KSČM o vytvoření obdobného návrhu i pro veřejná nezisková ambulantní zařízení - pro praktické lékaře a specialisty?
Zákon o neziskových zdravotnických zařízeních, podle názoru KSČM, je potřebný pro to, aby stát, který je ze zákona odpovědný za dostupnou a kvalitní zdravotní péči, mohl tuto funkci skutečně plnit. Na principu „neziskovosti“ funguje v EU přibližně 80 % nemocnic a ve zbývajících 20 % je mnoho nemocnic veřejných. KSČM je pro vytvoření optimalizované integrované sítě zdravotnických zařízení – nemocnic, ambulancí a tzv. neziskových lékáren, jejichž činnost by byla hrazena z povinného veřejného zdravotního pojištění.
Měly by podle Vás kromě veřejných neziskových a státních nemocnic fungovat i nemocnice obchodní společnosti?
Ze zkušeností vyplývá účelnost a také potřeba jedné (základní) nemocnice na přibližně 100 – 150 000 obyvatel. Základní nemocnice by měly mít 300 – 500 akutních lůžek. Struktura a velikost nemocnic musí zohledňovat nemocnost v regionu a jeho velikost a zajišťovat všechny odbornosti. Nadměrné kapacity by měly být přeměněny na následnou péči. K tomu je třeba vymezit pojem sociální lůžko, včetně jeho finančního zabezpečení. Zde by byla možná spoluúčast pacienta nebo jeho rodinných příslušníků. Vedle této státem garantované, všem dostupné a samozřejmě kvalitní zdravotní péče zůstává prostor pro ostatní formy zdravotních zařízení s možností účasti ve výběrovém řízení na smlouvu se zdravotní pojišťovnou.
Podpořila byste, aby pacienti nemohli bez doporučení praktika libovolně navštěvovat ambulantní specialisty?
KSČM je pro posílení role praktického lékaře. Mimo dispenzarizovaných pacientů by ambulantní specialisté měli vyšetřit pacienta jen na základě doporučení praktického lékaře, což dnes není dodržováno. Chceme také podpořit obnovování poliklinik, případně alespoň sdružených ambulantních služeb, které jsou pohodlnější pro pacienty a umožní i snížení nákladů. Součástí takových zařízení by mělo být pracoviště zobrazovací diagnostiky a biochemická laboratoř.
Jak vysoký plat by podle Vás měl brát „řadový“ lékař v nemocnici?
KSČM je pro to, aby ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s profesními komorami, odbornými společnostmi a odborovými organizacemi vydalo doporučující seznam náročnosti jednotlivých druhů lékařských výkonů. Vlastník zdravotnického zařízení by měl následně vydat vlastní vnitřní mzdový předpis. Ten by měl postihovat i zainteresovanost zdravotníků, jak na kvalitě odvedené práce, tak na úsporných opatřeních v systému. Průměrná mzda lékaře s akreditací 1. stupně by měla být v úrovni dvaapůlnásobku průměrné mzdy v ČR. Průměrná mzda lékaře ve specializovaných špičkových celostátních pracovištích by měla být úměrná jejich významu.
Slyšela jsem, že by KSČM považovala za vhodné navýšit výdaje na zdravotnictví až na 10 % HDP. Tyto peníze by šly převážně ze zdravotního pojištění?
Současné zdravotnictví je financováno z více zdrojů a vícezdrojové financování bude používáno i nadále. Výdaje na zdravotnictví v ČR měřené procentem HDP – 7, 4 %, jsou dle závěrečné studie OECD mírně pod průměrem EU. Nejvíce vynakládají na zdravotnictví Německo 11,1 % a Francie 10, 1 %. Na druhé straně Velká Británie 7, 7 % a Rakousko 7, 5 %. Vzhledem k příjmům převážné části obyvatelstva, cenové hladině různých komodit a životním nákladům nelze v ČR skokově zvyšovat procento HDP vynakládané na zdravotnictví. Současně vkládané zdroje, cca 200 mld. Kč ročně, jsou podle názoru KSČM dostačující. Problémem je racionálnější využívání stávajících zdrojů. Regulátorem systému by měl být jediný právní subjekt vybavený úplnou samostatností, odpovědností za svá rozhodnutí a potřebnými kompetencemi při rozhodování o uzavírání smluv a alokaci finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění, ovlivňovaný pouze potřebami zdravotní péče obyvatelstva. Zvýšení spoluúčasti pacientů by vedlo pouze k dalšímu zhoršení životní úrovně velké části obyvatelstva.
Preferujete systém více pojišťoven, jedné zdravotní pojišťovny pod veřejnou kontrolou, anebo státního fondu?
KSČM je pro povinné veřejné zdravotní pojištění na principu solidarity. Jediným logickým řešením se nám jeví vytvoření jediného správce tohoto pojištění (SPVZP), čili jediné zdravotní pojišťovny (fondu) spravující veškeré vybrané zdravotní pojistné a nesoucí plnou zodpovědnost za účelné užití těchto prostředků, včetně stanovení pravidel pro jejich užití. Vzhledem k ústavní odpovědnosti státu, SPVZP musí být podřízen exekutivní moci. Vzhledem k objemu prostředků, s kterými bude SPVZP disponovat musí být jeho činnost pod průběžnou kontrolou specializovaného útvaru NKÚ. KSČM není proti možnosti dobrovolného připojištění na komerční bázi.
Co by KSČM udělala, aby chronicky nemocní lidé neplatili za léky tolik jako dnes?
V návaznosti na vývoj ekonomiky se KSČM domnívá, že by se spoluúčast pacienta měla snížit až na polovinu a na základě tzv. sociální klauzule u některých skupin obyvatelstva jako jsou rizikoví senioři a zdravotně postižení by se měla úplně zrušit.
Pokud by byla zavedena výjimka v placení doplatků pro důchodce, neobáváte se vzrůstu spotřeby léků u této skupiny?
Náklady na léky se ročně zvyšují o 12 – 15 %. Tento neudržitelný stav je ovlivněn ministerstvem financí, které stanovuje ceny léků, dále lékaři preskripcí léků i nedostatečně znalými pacienty. Je všeobecně známo, že se farmaceutické firmy s úspěchem snaží ovlivňovat preskripci různými pobídkami a požadavky pacientů reklamou. Proto je žádoucí zpřísnit pravidla pro výkon funkce revizního lékaře SPVZP, zavést kontrolu předepisovaných léků u jednotlivých pacientů formou zdravotních knížek a internetové evidence. KSČM je proti reklamě na léky.
Jakého dosavadního polistopadového ministra hodnotíte jako nejhoršího, jakého jako nejlepšího a proč?
Domnívám se, že hodnocení polistopadových ministrů mi nepřísluší. Nicméně k těm svými názory mně blízkým bych řadila pana Ivana Davida a paní Miladu Emmerovou.
Adéla Daňhová,www.Zdravi.Euro.cz