Stále platí, že na post prezidenta komory jsou jen dva kandidáti?
Zatím ano. Další zájemci se však mohou přihlásit, a to třeba až přímo na sjezdu.
Jak hodnotíte uplynulé roky ve funkci? Co se podle Vás povedlo?
Komora je ekonomicky stabilizovaná, její finanční majetek se například zvýšil z 10 na 25 milionů korun. Zmizely skandály různě spojované s ČLK, které před mým nástupem plnily stránky tisku. Komora je dnes mnohem otevřenější a transparentnější. Každému jsou informace o jejím fungování dostupné na internetu. Česká lékařská komora však především přežila všechny politické útoky a uhájila svoji nezávislost, aniž by se přitom zpronevěřila své povinnosti hájit profesní zájmy svých členů – lékařů.
Prvním útokem byl na Julínkově ministerstvu připravený návrh poslance Kochana na podřízení profesní lékařské samosprávy ministerstvu zdravotnictví. Podle něho by rozhodnutí komory byla platná jen po odsouhlasení ministrem. Funkční období všech demokraticky zvolených funkcionářů ČLK mělo předčasně končit, a pokud by se nesešla nadpoloviční většina lékařů, nemohly by být zvoleny orgány nové. Obdobně jako v roce 1950 by nakonec majetek rozpuštěné komory patrně převzal stát.
Druhým politickým útokem na komoru byla aktivita 25 senátorů, kteří u Ústavního soudu zpochybňovali legitimitu povinného členství v ČLK. Ústavní soud po dvou letech nakonec drtivou většinou rozhodl, že povinné členství v komoře je v souladu s Ústavou a komora hájí práva lékařů legitimním způsobem. To bylo opravdu velké vítězství, neboť rozhodnutí Ústavního soudu je v této věci konečné.
Samotná komora je však pouhým nástrojem. Pro lékaře je jistě důležitější, že se nám podařilo zabránit přijetí Julínkových zákonů, jejichž cílem byla privatizace zdravotního pojištění a fakultních nemocnic a ekonomická likvidace soukromých lékařů. Julínkova reforma byla totiž výhodná pouze pro zdravotní pojišťovny a jejich vlastníky, případně pro provozovatele řetězců zdravotnických zařízení. Pojišťovny měly podle Julínka získat právo vyjednávat individuální smlouvy se zdravotnickými zařízeními a platit jim za stejnou zdravotní péči různě. Pokud by zdravotnická zařízení měla mezi sebou soutěžit cenami svých služeb, nikdy by soukromí lékaři nemohli odolat tlaku řetězců finančně propojených s pojišťovnami. Pokud by lékař nepřistoupil na diktát pojišťovny, po šesti měsících měl přijít o smlouvu úplně. Julínek chtěl zrušit výběrová řízení na smlouvy s pojišťovnami, všechna dohodovací řízení i Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, tedy ceník naší práce. A aby tohi nebylo dost, soukromí lékaři měli přijít o své stávající registrace, tedy o existenční jistotu. Lékařům zaměstnancům pak ministr Julínek nabízel prodloužení základní pracovní doby o 8 hodin týdně. Uzákonění těchto „pracovních sobot“ se nám také podařilo zabránit. Lidé snadno zapomínají, ale v době Julínkova ministrování bojoval lékařský stav o přežití.
ČLK i nadále poskytuje lékařům profesionální právní servis a informuje své členy nejenom prostřednictvím internetu, ale zejména cestou časopisu Tempus, jehož úroveň se výrazně zlepšila.
Obrovský rozkvět zažívá celoživotní vzdělávání lékařů organizované a garantované komorou. Roste nejen počet vzdělávacích akcí, ale jejich nabídka je stále pestřejší. Novinkou je pro lékaře bezplatné internetové vzdělávání, které je plně kompatibilní s evropskými systémy.
Osobně jsem hrdý na fond na podporu vzdělávání mladých lékařů IUVENTUS MEDICA, jehož vznik jsem inicioval. Tento projekt Nadace Charty 77 již letos pomohl 170 lékařům a pro příští rok bude moci rozdělit bezmála dva miliony korun.
A co se dle vás nepovedlo?
Stále mne mrzí, že prezident Klaus po volbách v létě 2006 vetoval novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou jsme ve spolupráci s tehdejším ministrem Rathem prosadili v parlamentu. Soukromí lékaři kvůli němu přišli o existenční jistotu v podobě trvalého smluvního vztahu, který by je osvobodil z područí zdravotních pojišťoven, i o možnost prodeje svých praxí včetně smluv s pojišťovnami. ČLK stále nemůže přímo hájit zájmy svých členů v dohodovacích řízeních a výsledky výběrových řízení nejsou ani dnes pro zdravotní pojišťovny závazné. V neposlední řadě pak licence komory nejsou dostatečným základem pro přiznání specializované způsobilosti ministerstvem.
Navzdory aktivitě ČLK řadí výdaje na zdravotnictví Českou republiku na samý chvost vyspělých států. Slušnou evropskou kvalitu a širokou dostupnost lékařské péče zajišťují politici občanům stále na úkor zdravotníků, kteří zůstávají nedobrovolnými sponzory tohoto zvráceného systému.
Platy lékařů jsou žalostně nízké a v personálně zdevastovaných nemocnicích je navzdory našemu upozorňování plošně porušován zákoník práce i evropská směrnice o pracovní době. To ohrožuje bezpečnost pacientů. Soukromí lékaři nejsou v rovnoprávném postavení vůči zdravotním pojišťovnám.
Dokázali jsme sice přinutit stát k tomu, aby začal finančně podporovat specializační vzdělávání lékařů, ale již jsme neměli sílu zabránit parazitování na těchto penězích a nedokázali jsme bohužel ani zabránit rozpadu samotného specializačního vzdělávání, na kterém se vedle ministerstva spolupodepsaly lékařské fakulty a některé odborné společnosti. Věřím, že po nástupu nového ministra a po odvolání náměstkyně Hellerové se České lékařské komoře, která podporuje občanské sdružením Mladí lékaři, může podařit potřebné změny prosadit.
Proč by vás měli delegáti znovu zvolit? Jaký máte program?
Můj program je jednoduchý: Vyšší cena práce a slušné profesní podmínky pro lékaře.
Dále pak profesní autonomie a důstojnost lékařského stavu. A pouze silná, nezávislá a jednotná profesní samospráva může úspěšně hájit tato základní profesní práva lékařů.
Můžete být konkrétnější?
Prioritou je prosazení pěti zákonů, které má ČLK již připravené.
Jedná se o:
- novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění,
- novelu zákona o České lékařské komoře,
- novelu zákona o vzdělávání lékařů,
- novelu zákona o znalcích.
A chceme též prosadit speciální právní normu sjednocující pravidla odměňování lékařů zaměstnanců.
Já zkrátka nabízím kontinuitu dosavadní práce komory a věřím, že díky příznivějšímu politickému klimatu máme šanci být při prosazování potřebných změn ve zdravotnictví úspěšnější než dosud.
Druhou část rozhovoru čtěte na Zdraví.Euro.cz zítra.