Roční odklad e-receptů je ze strany poslanců alibismus, problém se nejspíš jen odložil. „Současná vláda vládne tak, jako by byla vládou definitivní, a tedy i my k ní musíme takto přistupovat. Profesní lékařská samospráva zde není od toho, abychom kádrovali politiky,“ řekl Kubek.
Před dvěma lety lékařská komora představila program Zdravotnictví volá o pomoc. V něm upozornila na podle ní nejpalčivější problémy, které by vláda měla vyřešit. Šlo hlavně o více peněz do zdravotnictví prostřednictvím zvýšení plateb za státní pojištěnce a zavedení zdravotní daně na tabák a alkohol. Žádala také růst platů zdravotníků o 10 procent každý rok a zjednodušení specializačního vzdělávání lékařů. Komora by také chtěla mít právo kontrolovat personální situaci v nemocnicích.
Podle Kubka se toho ale k lepšímu mnoho nezměnilo. „Personální krize v podfinancovaném zdravotnictví trvá a dostupnost zdravotní péče je zajišťována stále pouze díky systematickému a soustavnému porušování zákoníku práce,“ uvedl.
Ocenil vládou schválené navýšení platů pro zdravotníky, nedokázala ale prosadit změnu zákoníku práce, která by zajistila, že se zvýší příjmy zaměstnanců ve všech nemocnicích. Nedostatečná je podle Kubka i valorizace plateb za státní pojištěnce. Ta počítá s každoročním růstem asi o 3,5 miliardy korun, schválený je do roku 2020.
Komora žádá také reformu vzdělávání zdravotníků, proti loňské novele protestovala. Vláda navýšila počet základních studijních oborů a naopak snížila o tři počet specializací. Dále zákon nově stanovuje základní vzdělání lékaře na 2,5 roku místo současných dvou. Novela také upřesňuje výkon odborného dohledu nad neatestovanými lékaři při jejich praxi a podmínky uznávání aprobace cizinců ze zemí mimo EU. Lékařům vadilo zejména zrušení oboru praktický lékař pro děti a dorost, nově by se studoval jen jako pediatrie.
Komora se loni vymezovala proti elektronickým receptům, podala dokonce i trestní oznámení. E-recepty jsou od letošního ledna povinné, lékaři ale první rok nedostávají pokuty za jejich nepoužívání. „Rozhodnutí poslanců, že elektronické recepty zůstávají povinné, ale ve skutečnosti se nemusí používat, považuji za vrchol alibismu,“ uvedl Kubek.
Problémy s novým systémem podle něj zůstávají, stále je nemůže používat několik tisíc lékařů. Podle ministerstva ale nese část viny právě komora, která pomalu ověřuje žádosti lékařů. „Obávám se, že nejpozději do roka a do dne budeme řešit stejný problém,“ dodal. Komora podle něj není proti elektronizaci zdravotnictví, musí ale lékařům usnadňovat práci, být nepovinný a pacient musí mít právo ho odmítnout.
Lékařů se od letošního března měla týkat také loni soudem zrušená další etapa elektronické evidence tržeb. Novelu zákona, která by ji znovu řešila, chce vláda předložit do konce února. Podle Kubka ČLK jedná s premiérem Andrejem Babišem (ANO) i ministryní financí Alenou Šillerovou (za ANO). Žádá výjimku pro soukromé lékaře, kteří mají minimální příjmy mimo úhrad od zdravotních pojišťoven.
Kubek, který v úterý oslaví padesátiny, vede lékařskou komoru od roku 2006. V listopadu 2014 komora zrušila omezení, které funkcionářům nedovolovalo kandidovat potřetí. Kritici změnu označili za účelovou, podpořilo ji 175 delegátů z 303. Sněm v roce 2015 Kubka zvolil potřetí, může a chce kandidovat i dál.
Komora se podle něj zejména snaží poskytovat lékařů, pro než je členství povinné, profesní servis a jistotu zastání v případě problémů. „Dostáváme se čas od času do konfliktů s politiky, kteří občas podléhají pokušení, že oponenta, kterého nedokážou argumentačně přesvědčit, by bylo jednodušší zničit. Pamatujeme celou řadu takových politicky motivovaných útoků proti naší komoře,“ dodal Kubek.
poznámka