Je v ní ale řada sporných bodů, proto ji kulatý stůl nepodpořil, řekla novinářům přednostka ústavu medicínského práva Jolana Těšínová.
„Ze srovnání návrhu pana ministra a místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové (ČSSD) je to jednoznačně ve prospěch jeho návrhu. Opouští kontroverzní podmínku souhlasu obou rodičů téměř u všech výkonů a dává opět prostor, aby dítě podle stupně rozumové a volní vyspělosti mohlo nejen vyjádřit svůj názor, ale aby byl akceptován,“ řekla.
Předností ministerského návrhu je podle ní to, že vypouští i další dvě problematická ustanovení, která se týkají opakovaného souhlasu po uplynutí 30denní lhůty a hospitalizace pacientů s duševní poruchou a v případě návykových látek. Současná úprava téměř nedovoluje záchranářům odvézt pacienta k hospitalizaci, to novela změní. Gajdůšková zachovává ustanovení o opatrovnících a neřeší jiné body než souhlas rodičů.
Reformní zákony o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zdravotnické záchrance nabyly účinnosti od 1. dubna. Teprve praxe ukázala řadu problémů, které ministerstvo slíbilo urychleně vyřešit.
Lékaři na novelu spěchají, obávají se, že bude problém s ošetřením dětí o prázdninách, kdy jsou na táborech bez rodičů. To je podle Těšínové zbytečná hysterie. Na táborech se chodí s dítětem k lékaři jen s akutními problémy, na to souhlas obou rodičů ani teď není nutný.
„To řeší už i platný zákon, takže vydržet léto za současné úpravy je i ku prospěchu lékařů,“ shrnula.
Kulatý stůl sdružuje odborníky na medicínské právo i lidi z praxe. Ve skupině jsou odborníci z první lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné zdravotní pojišťovny a Svazu zaměstnaneckých pojišťoven, z odborné společnosti praktických dětských lékařů, asociace sester, Kanceláře veřejného ochránce práv, Nejvyššího státního zastupitelství či Úřadu pro ochranu osobních údajů. Kulatý stůl bude postupně probírat jednotlivé body reformní legislativy.