Mezi jednotlivými členskými zeměmi panují značné rozdíly. Největší podíl lidí, kteří zlozvyku kouření propadli, je v Bulharsku, nejmenší ve Švédsku. Česko se ve srovnání sedmadvaceti sledovaných států EU umístilo na osmém místě, Slovensko je čtvrté.
Nejmenší podíl aktivních kuřáků má kromě Švédska, kde kouří 16,7 procenta obyvatel, také Británie (17,2 procenta), Finsko (19,3 procenta) a Portugalsko (20 procent). Na předních příčkách žebříčku jsou naopak Bulharsko, kde si pravidelně cigaretu zapálí 34,7 procenta obyvatel, následované Řeckem (32,6 procenta), Rakouskem (30 procent) a Slovenskem (29,6 procenta). V Česku je aktivních kuřáků podle Eurostatu 28,7 procenta.
Ve všech sedmadvaceti sledovaných členských zemí převažují mezi kuřáky muži nad ženami. Největší rozdíl mezi pohlavími je v Litvě, kde aktivně kouří 40,3 procenta mužů a jen 12,3 procenta žen.
Pasivních kuřáků starších 15 let, tedy lidí, kteří jsou nedobrovolně vystaveni tabákovému kouři, je v EU asi pětina. Také tady se jednotlivé členské státy značně liší. Zatímco v Řecku jsou pasivními kuřáky až dvě třetiny obyvatel starších 15 let, ve Švédsku je jich jen 5,9 procenta. Česko patří k zemím s nejvyšším podílem pasivních kuřáků. Horší situace než v ČR panuje kromě Řecka už jen v Chorvatsku, Bulharsku, Rumunsku a na Maltě. Slovensko je v počtu pasivních kuřáků na osmém místě, hned po Česku a Polsku.
Eurostat se ve své statistice opíral o data z roku 2014. Spoléhal se přitom na informace, které při dotazování uvedli sami respondenti.