Proč Pražská charta vznikla?
Protože je v současných evropských (i světových) zdravotnických systémech velmi obtížné prosadit smysluplnost systémové péče o nevyléčitelně nemocné. Důvodem je jak nezájem zdravotníků, tak významný odklon hodnotových měřítek a cílů zdravotní péče od well being (tedy dobrého bytí, dle definice zdraví WHO) k systému úprav a oprav („autoopravna“). Kvalita života a snaha dosáhnout jí organizací zdravotní péče jsou spíše jen proklamace. Co pak ovšem probíhá v realitě, tomuto cíli vůbec neodpovídá. A v takové atmosféře je již nutné posunout prosazování smysluplné péče do roviny politické – tu mimo jiné Pražská charta reprezentuje. Cílem je vyzvat evropské vlády, aby byly důslednější v prosazování zájmů nevyléčitelně nemocných, včetně dostatečného přístupu k paliativní péči.
Lze některé požadavky petice považovat v Česku za naplněné?
V České republice je například dostupnost léků či vyšetření ve světovém srovnání na výborné úrovni. Ale dostupnost ve smyslu nabídky ještě neznamená dostupnost reálnou. Mnohem horší je navíc velmi špatná vzdělanost lékařů a dalších profesionálů v této oblasti a také velmi špatná organizace péče z hlediska potřeb nevyléčitelně nemocných a jejich rodin. Tedy vlastně optikou zdravotní pojišťovny jsou reálné předpoklady k tomu, aby péče byla, ale protože není realitou kontinuita a komplexnost péče, nejsou naplněny ani potřeby nemocných a jejich blízkých.
Které body charty jsou nyní pro ČSPM v popředí zájmu a proč?
Především se snažíme, aby do současného systému zdravotní péče pronikla „specializovaná paliativní vzdělanost“. A to znamená vzdělat v nejbližších třech letech několik desítek lékařů a prolomit především u zdravotních pojišťoven odmítavý postoj k nasmlouvání ambulantní specializované paliativní péče. Mezi zásadní body úsilí ČSPM nyní patří podpora přijetí Národní strategie rozvoje paliativní péče. Dále prosazení přijetí nových zdravotních výkonů paliativního specialisty do Seznamu zdravotních výkonů jako nutný předpoklad rozvoje ambulantní specializované paliativní medicíny. Důležitým bodem je podpora rozvoje mobilní specializované paliativní péče v jejích různých formách (v domácím nebo náhradním sociálním prostředí). Chceme také pokračovat v podpoře a rozvoji vzdělávání v oboru Paliativní medicína, více začlenit témata paliativní péče do pregraduální a postgraduální přípravy všech odborností, které pracují s pacienty v závěru života. Akreditované vzdělání v paliativní péči chceme prosadit i pro sestry.
Jaké návrhy Pražské charty u nás budou obtížně prosaditelné?
Například se mi v Česku jeví velmi obtížné prosadit systematické propojení zdravotních a sociálních služeb v jedné době, u jednoho nemocného. Stejně tak je problematické prosadit jako součást péče o nemocného podporu jeho blízkých – a to i po úmrtí pacienta.