Zdravé jídlo je sice přínosné, pokud jde o naše zdraví, ale pokud se stane hlavním zdrojem našich starostí a snažíme se jíst stále zdravěji a zdravěji, dospějeme k poruše příjmu potravy nazývané ortorexie. Tento atypický stav je charakterizován posedlostí jídlem. Vědci jej neoznačují za chorobu, může ale vést k vážným následkům, napsal francouzský týdeník L´Express.
Ortorexie je charakterizována posedlostí jíst zdravě. Pokud se ale zajímáte o složení toho, co jíte, neznamená to ještě, že jste ortorektik. Ortorexii pojmenoval poprvé v roce 1997 doktor Steven Bratman: orthos znamená řecky správný a orexis chuť.
Jde o atypické chování, které nelze označit ani za anorexii, ani za bulimii. Je charakterizováno strachem z toho, že postižená osoba utrpí újmu, pokud nebude jíst zdravě. Takový člověk cítí velmi silnou vinu, jestliže poruší pravidla, která si stanovil. Pocit, že má svůj jídelníček pod kontrolou, jej uklidňuje.
Člověk trpící ortorexií vylučuje ze své stravy čím dál více pokrmů, aby mu bylo „stále lépe“. Ve vzácných případech, kdy konzumuje mimořádně redukovaný počet jídel, může nastat i smrt. Nejběžnějším následkem ortorexie je však vyloučení ze společnosti. Taková osoba nemůže jít do restaurace, protože by neměla kontrolu nad kvalitou, původem a přípravou pokrmu.
Ortorektik má také přehnané nároky na sebe sama a na své okolí. Tyto osoby trpí silným pocitem viny posilovaným touhou po dokonalosti. Obavy takového člověka ohledně kvality jídla ještě zvyšují často rozporné či nepravdivé informace o potravinách. Všechny skandály kolem průmyslové výroby potravin dávají ortorektikovi další důvod, jak omezit jídelníček. Ortorektik plánuje a kontroluje svůj jídelníček a trpí neustálým strachem. Rozeznává jen dvě kategorie potravin: dobré a špatné.
Nároky člověka trpícího ortorexií se stále zvyšují: jídlo není nikdy dost dobré. Celá jeho bytost se snaží o nedosažitelnou dokonalost a pokaždé propadá panice, když nemá náhradní plán, například když musí večeřet mimo domov. Jeho posedlost se týká všech oblastí spojených s potravou: její původ, pěstování, příprava a konzumace.
Pro ortorektika jsou náročné i nákupy: pečlivě studuje etikety, srovnává a vyžaduje co nejpodrobnější informace týkající se kvality potravin, jako je obsah vitaminů a minerálů či antioxidantů. Tráví i mnoho času plánováním jídelníčku, aby si mohl být jist, že jí přesně podle svého systému hodnot. Většinou pro něho nehrají žádnou roli chuťové vlastnosti potravin a radost z jídla. Ortorexie rovněž vyvolává problémy s okolím a ostré diskuse o jídle jsou zdrojem konfliktů.
Patologické chování může být dlouho skryté. Na lidi pečující o svou stravu se v dnešní společnosti pohlíží spíše kladně a nikdo se nediví, když se takový člověk při pozvání na večeři zajímá o to, zda při ní nebudou potraviny, které nejí. Jestliže máte podezření na ortorexii, může pomoci léčba úzkosti. Například můžete navštívit psychologa specializujícího se na poruchy příjmu potravy, který vám pomůže znovu poznat pocit hladu, sytosti a radosti z jídla.
Ptačí chřipka, kuřata živená hormony či kontaminovaná vejce mohou vzbudit obavy. To jsou však obavy odůvodněné, které z vás ještě nedělají ortorektika. Ani to, že chcete jíst zdravě, bez alergenů nebo že jste vegetarián či vegan. Zvýšená pozornost vůči tomu, co jíme, je důležitá pro naše zdraví. Ortorexie je extrémní karikatura snahy vyhýbat se nebezpečím skrytým v potravinách a je vyvolána jinými hlubšími úzkostmi.
poznámka