Položit si hlavu na polštář, zavřít oči a začít se učit. Učení ve spánku je snem každého studenta. Mnozí se o to pokusili, ale jak se zdá, poslouchání nahrávky lekce za spánku nám neumožňuje něco podstatnějšího pochytit. Nicméně se už mnohým z nás stalo, že jsme se probudili z hlubokého spánku, protože někdo vyslovil naše jméno, nebo že jsme se probudili v dopravním prostředku, když byla ohlášena naše stanice.
Nasloucháme tedy ve spánku, aniž bychom si vyslovené informace pamatovali? Takovou otázku si položili vědci z École normale supérieure (ENS) v Paříži a Monash University v australském Melbourne, kteří výsledky publikovali na stránkách časopisu Nature Human Development. Experti zjistili, že i ve spánku je náš mozek schopen registrovat vnější podněty, vybírat z nich významnější stimuly a případně na ně reagovat.
Přestože spíme, není náš mozek vůbec nečinný. "Mozek je schopen registrovat podstatné signály i během spánku. Zvláště umožňuje uvědomovat si podněty, které vyžadují rychlou reakci, a tedy se dokážeme okamžitě probudit," uvedli autoři výzkumu. Proto je také vhodné zavolat na spáče jeho jménem, aby se rychle probudil. Během spánku zůstává mozek "na příjmu", ale vytvoří bariéru proti zvukům v pozadí, který ho nezajímá, informace filtruje a přikládá význam jen těm, které jsou významné.
"Spící osoby se dostávají do režimu jakéhosi stand by mode, v němž registrují významné signály, ale udržují rovnováhu mezi nezbytností spánku za účelem posílení paměti a schopností v případě nezbytnosti okamžitě se probudit," zdůraznili vědci.
V rámci studie vědci simulovali typickou situaci z reálného života, scénář nazvaný coctail party. Když se nacházíme v přeplněné místnosti, kde je mnoho lidí, kteří mluví jeden přes druhého, jak se to stává při nějaké oslavě, jsme schopni neslyšet konverzaci, která nás nezajímá, a soustředit se pouze na tu, kterou vedeme s člověkem stojícím před námi.
Při experimentu se vědci snažili vytvořit tytéž podmínky tak, že pokusným spáčům zároveň přehrávali smysluplné úryvky z filmů, zprávy nebo vyprávění, a zároveň nesmyslné věty složené z vymyšlených slov znějících podobně jako jazyk dobrovolníků, v tomto případě Francouzů.
Vědci tak mohli pozorovat, že se pokusné osoby během spánku dokázaly soustředit na signály mající smysl s téměř takovou intenzitou jako za bdělého stavu. Na základě hlubší analýzy byli vědci schopni rozlišovat různé úrovně pozornosti ve dvou hlavních fázích spánku. Ve fázi hlubokého spánku REM nevykazovaly pokusné osoby téměř žádnou schopnost odlišit zajímavý stimul od jiných. Naopak za fáze lehkého spánku, která tvoří hlavní dobu spánku, byl zajímavý signál mimořádně registrován.
Přesto zůstává možnost učit se za spánku jen fantazií. Tato schopnost byla mnohokrát vyloučena jak u zvířat, tak u lidí. V jiné studii se zjistilo, že za spánku nejsme schopni poznat podobnost zvuků v sekvenci a neumíme je seskupovat v kategorie. Vědci konstatovali, že jsme sice schopni signál zachytit, ale nejsme schopni ho pochopit. Další pokusy prokázaly, že ten, kdo tvrdil, že si zapamatoval úryvek z audiozáznamu, zůstal ve skutečnosti vzhůru.
V nedávné studii zveřejněné v časopise Nature vědci zkoumali, jak dlouho se spící objekt dokáže soustředit na obsah toho, co poslouchá. Soustředění podle nich může trvat jen několik sekund. Pozornost upřená ve spánku na obsah považovaný za významný je jen dočasná.