Smutek, závislosti, obtížné vztahy, to jsou vysoce stresující momenty, které zanechávají stopu na fyzickém a psychickém stavu, především pokud je prožívá dítě nebo dospívající jedinec. Negativní účinky těchto traumat mohou být také zděděny po rodičích a projevit se u dětí v podobě problémů s fyzickým a duševním zdravím, mimo jiné jako psychické onemocnění nebo poruchy ve vývoji. Prokázali to vědci z lékařské fakulty Tuftsovy univerzity v Massachusetts. Zranitelnost dětí může být podle nich způsobena epigeneticky, předána od rodičů. Nedědí se sekvence DNA, která se nemění, ale to, jak se geny projevují v organismu.
Vědci analyzovali u myší, ale i u dobrovolníků vztah mezi traumatem prožitým v minulosti a případnou přítomností změn. Zkoumali malé molekuly ribonukleové kyseliny (mikroRNA), které jsou důležité pro dobré fungování našich buněk a které mohou například přispět k rozvoji některých nádorů. Nedávno bylo zjištěno, že jsou přítomné i v lidském spermatu, a prokázalo se, že vnější faktory, jako je kouření či obezita, mohou tyto malé molekuly ribonukleové kyseliny modifikovat. Teprve nyní však vědci zjistili, že na ně může mít vliv i stres.
Vědci předložili skupině 28 dospělých mužů test s deseti otázkami, který se často používá ke zjišťování traumat prožitých v dětství a v období dospívání. Mezi nejvíce stresující momenty patří fyzické či psychické zneužívání, chybějící péče rodičů či jejich rozvod. Jestliže zkoumaná osoba odpoví kladně na čtyři a více otázek, znamená to pozdější výrazný nárůst rizika vzniku fyzických a psychických problémů. Kromě toho vědci studovali prvky přítomné v mikroRNA ve spermatu účastníků studie.
Výsledky ukázaly, že traumata jsou spojena s úrovní dvou mikroRNA: účastníci studie, kteří dosáhli v dotazníku nejvíce bodů, tedy prožili nebo delší dobu v nízkém věku prožívali traumatické události, měli mnohonásobně nižší úroveň těchto dvou mikroRNA v porovnání s těmi, kdo neměli tak traumatické zážitky.
Výsledky potvrzují údaje získané již dříve díky pokusům na myších, u nichž se úzkost a problémy ve vztahu k ostatním dědily nejméně po tři generace.
„Jde o první studii, která ukazuje, že stres souvisí se změnami úrovně mikroRNA v lidském spermatu,“ zdůrazňuje hlavní autor studie David Dickson. Vědci nyní chtějí tento výzkum prohloubit a potvrdit jeho výsledky za pomoci dalších studií. Ty se týkají důsledků stresu napříč generacemi, které by měly být brány v úvahu při objasňování fyzického a duševního zdraví jednotlivce.
„Budeme schopni najít cestu, jak upravit úroveň mikroRNA u osob vystavených mimořádným zkouškám,“ říká Dickson. Tyto epigenetické změny jsou zvratné, na rozdíl od genetických změn. Tato hypotéza je zajímavá, byť zatím jen teoreticky, pro ty, kdo prožili tak dramatické epizody, jako je násilí či války.