Od pondělí stoupl počet úmrtí o tři a hospitalizovaných o 19. U všech byla chřipka potvrzena laboratorně. Odborníci upozorňují, že případů může být víc, lékaři neposílají laboratoři vzorky všech pacientů.
Náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák sdělil, že úřad nabídl ošetřujícím lékařům konzultační telefonní linku. Obzvlášť závažné případy mohou probrat s odborníky ze specializovaného pracoviště Všeobecné fakultní nemocnice.
„Pacientů, kteří jsou hospitalizováni kvůli komplikacím spojeným s průběhem nemoci, přibývá. Musíme být připraveni i na velmi závažný vývoj akutních virových onemocnění, mezi něž může patřit i plicní selhání a s ním související potřeba vysoce specializované léčby,“ uvedl Polák.
Linka je dostupná lékařům z celé ČR sedm dní v týdnu 24 hodin denně pro případ, že by se u jejich pacientů objevily život ohrožující komplikace. Těžký průběh plicní infekce je hlavně u lidí mladšího a středního věku, nejohroženější jsou obézní lidé, těhotné, astmatici a diabetici.
Podle hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty je ČR na počátku epidemie. Laboratorní vyšetření potvrzují výrazný nárůst viru takzvané prasečí chřipky A(H1N1), kterou už ale odborníci nazývají sezonní. Komplikované průběhy chřipky hlásí Praha a kraje Středočeský, Plzeňský, Jihočeský, Královéhradecký, Liberecký a Zlínský.
Žádný ze zemřelých či s vážnými komplikacemi nebyl proti chřipce očkován. Valenta radí očkování zejména lidem oslabeným chronickou nemocí. Očkování nadále pokračuje, zastavuje se až při vypuknutí epidemie. Ta se vyhlašuje, když počty nemocných na 100.000 obyvatel dosáhnou 2000.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti profesora Romana Prymuly se v ČR dalo nyní očkovat méně než pět procent lidí. Letošní vakcína chrání i proti takzvané prasečí chřipce, není potřeba dávat další.
Očkování podle Prymuly ochrání až 90 procent zdravých dospělých a u seniorů sníží až o 70 procent počty hospitalizací pro zápal plic a až o 80 procent riziko úmrtí. Očkovat by se měli dát hlavně lidé z rizikových skupin, tedy starší 65 let, chronicky nemocní a zdravotníci, kteří jsou v kontaktu s infekcí.
Zájem o očkování klesl po pandemii prasečí chřipky v roce 2009, kdy lékařská komora kritizovala vakcínu jako nevyzkoušenou. Podle Prymuly ale byla účinnost a bezpečnost vakcíny plně potvrzena. Před pandemií bylo v ČR očkováno proti chřipce v průměru sedm procent obyvatel.
Současný nástup chřipkových onemocnění se podle Prymuly ničím nevymyká jiným letům. „Myslím, že je to poměrně typická záležitost z hlediska období i průběhu, takže panika, že je tu prasečí chřipka, není na místě,“ zdůraznil.
Podle nejnovějších výzkumů se pravidelně dává očkovat proti chřipce jen pět procent Češek a Čechů a 20 procent bylo někdy v životě proti ní očkováno. Jen 38 procent lidí věří, že je vakcína ochrání. Každým rokem podlehne této nejčastější infekci až 2500 lidí, nakazí se pět procent dospělých a 20 procent dětí. V epidemii onemocní zhruba jeden milion lidí.