„Moje nemoc mi brání dělat většinu normálních věcí, které dělají zdraví lidé. V současné době se již neobejdu bez pomoci druhé osoby. Přesto jsem se s postižením naučil žít. V červnu se žením a uvažujeme i o založení rodiny.
Moje onemocnění je ale bohužel dědičné, a tak hrozí až 50procentní riziko, že naše dítě bude postižené rovněž,“ říká Michal Šimůnek.
Jediným místem v Česku, kde se specializují na chorobu CMTa mohou včas rozpoznat, zda-li bude potomek Michala Šimůnka postižený, je DNA laboratoř v motolské nemocnici. Té však nyní hrozí, že její činnost bude při plánované reorganizaci omezena a odborníci, kteří se nemoci věnují více než deset let a dosáhli úspěchů i na mezinárodní úrovni, tuto laboratoř opustí.
„Opatření se týká šesti laboratoří, které vybudovali odborníci na jednotlivých klinikách. Nyní se vedení nemocnice rozhodlo bez konzultace s příslušnými lékaři převést tato pracoviště pod jiné celky. Jenže když bude neurologie spadat pod genetiku, povede ji někdo, kdo danému oboru tolik nerozumí, a je možné, že mnozí pracovníci raději odejdou jinam. Biti na tom ale budou pacienti, pro které často tato zařízení představují jedinou naději,“ vysvětluje lékař Pavel Seeman, který DNA laboratoř v motolské nemocnici vede.
Do změny jen měsíc
Vedení motolské nemocnice má však jiný názor. Pro reorganizaci se rozhodlo hlavně kvůli tlaku zdravotních pojišťoven na akreditaci laboratoří.
Ty proto byly přiřazeny k pracovištím, které potřebné certifikáty mají. DNA laboratoř, která dosud spadala pod Kliniku dětské neurologie, se nyní zařadí do Ústavu biologie a lékařské genetiky.
„Jedná se o vnitřní reorganizaci a prakticky se nic nezmění. Chod laboratoří se nenaruší a vše bude probíhat jako dosud,“ říká náměstek pro léčebně preventivní péči v Motole Martin Holcát. To, jaký bude mít chystaná reorganizace skutečně dopad, zjistí pacienti za necelý měsíc. Změny nemocnice zrealizuje k 1. lednu 2011