Laboratorní diagnostika EBV infekce

infekce vyvolané herpetickými viry Souhrn Článek popisuje patofyziologické souvislosti EBV infekce ve spojitosti s diagnostikou EBV asociovaných komplikací. Klíčová slova virus Epsteina a Barrové * PCR * EBV-LPD * imunokompromitovaný hostitel Jako u všech patologických stavů se laboratorní diagnostika opírá zejména o pochopení patofyziologie daného onemocnění. Stejně jako u jiných virových onemocnění, se u infekce virem Epsteina a Barrové (EBV) jedná především o vztah viru a jeho účinků na organismus hostitele a schopnosti organismu se dané infekci bránit. EBV a jeho vlastnosti Virus Epsteina a Barrové je taxonomicky 4. lidským herpesvirem (human herpesvirus 4) a patří spolu s HHV-8 (human herpesvirus 8, známým také jako virus Kaposiho sarkomu) mezi gama-herpesviry. Stejně jako další herpesviry je EBV obalený DNA virus velikosti přibližně 120–180 nm s dvojvláknovou nukleovou kyselinou délky přibližně 172 kb a kódující přibližně 94 proteinů. Sama velikost nukleové kyseliny i množství proteinů pak naznačují možnosti, kterými může EBV ovlivňovat chování buněk imunitního systému hostitele. I kvůli tomu byl EBV poprvé pozorován v proliferujících B-lymfocytech v Burkittově lymfomu v roce 1963 a objev byl publikován v Lancetu o rok později.(9) Jedná se o první popsaný lidský onkogenní virus. Jako u dalších lidských herpesvirů, je i fungování EBV silně provázáno s buňkami imunitního systému. Tuto vazbu podtrhuje například buněčný receptor EBV – CD21 (komplemento