Česko, viděno očima předkladatelů pozměňovacího návrhu, by mohlo mít síť veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. Jejich služeb by směli využívat i občané jiných členských zemí Evropské unie.
Páteř nového systému by tvořily nemocnice pro spádové oblasti (každá zhruba na 100 tisíc obyvatel), které by mohly být osvobozeny od daní z příjmu a spadaly by pod přímou kontrolu státu.
Hlavní zdrojem finančních prostředků bude všeobecné zdravotní pojištění. Pokud by nastaly problémy, mohla by tato zařízení požádat stát o příspěvky na provoz, o dotaci a návratnou finanční výpomoc.
Nový návrh je reakcí na obavy z rozpadu platného systému nemocničních zařízení a z menší dostupnosti zdravotní péče občanům. Některá krajská zastupitelstva - např. Jihočeského nebo Středočeského kraje - totiž rozhodla, že převedou nemocnice na obchodní společnosti.
Kritici tohoto postupu tvrdí, že následovat bude privatizace těchto zařízení a vyjmutí buď některých lukrativních služeb, nebo zrušení neziskových oddělení. Důsledkem by byl omezený přístup k lékařským službám.
Pozměňovací návrh z minulého týdne, na jehož vypracování se podíleli poslanci ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU, KSČM, Ministerstvo zdravotnictví (MZ), Česká lékařská komora a zdravotnické odbory, hladce prošel sněmovním výborem pro sociální politiku a zdravotnictví. Má tak velkou šanci, aby ho už na červnové schůzi schválila Poslanecká sněmovna. Zásadně proti je však ODS.
Podstatou návrhu je, že Ministerstvo zdravotnictví bude moci vybrat nemocnici, která by měla být zařazena do sítě veřejných neziskových organizací. Zpravidla by mělo jít o jednu spádovou nemocnici na okres, celkově tedy asi o 80-100 těchto zařízení v celé republice.
Veřejné neziskové zdravotnické zařízení, předpokládá návrh, by mělo vzniknout dnem, kdy bude zapsáno do rejstříku veřejného zdravotnického zařízení, který povede Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Řídilo by je tříčlenné představenstvo v čele s ředitelem, které jmenuje na návrh dozorčí rady zřizovatel. V dozorčí radě by měli být po jednom zástupci kraje, obce, zaměstnanců zařízení, člen lékařských, stomatologických a lékárnických komor a zástupce MZ.
Návrh zákona stanoví, že zdravotní pojišťovny uzavřou s veřejným zdravotnickým zařízením smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče na dobu neurčitou. K jejímu vypovězení by byl nutný souhlas Ministerstva zdravotnictví.
Za předpokladu, že budou veškeré příjmy vynaloženy výhradně na provoz, obnovu a rozvoj těchto zařízení, mohou být podle návrhu zákona osvobozena od daně z příjmu. Stejná podmínka platí i pro osvobození od daně dědické, darovací a daně z převodu nemovitostí neziskovou organizací.
Polemika nad komplexním pozměňujícím návrhem se vede v politické a odborné rovině. Například poslanec Petr Tluchoř (ODS) označil návrh za komunistický model zdravotnictví a obává se, že hrozí zestátňování privátních nebo krajských nemocnic.
Pochybnosti vyjádřil i Josef Janeček (KDU-ČSL) třeba tím, že mu chybí v návrhu jistá objektivizace, například v něm absentuje výběrové řízení na zřízení neziskové organizace, což otevírá prostor lobbismu. Nakonec i v řadách ČSSD zazněl názor, že norma nastoluje nerovné podmínky zdravotnických zařízení.
Podle informací Ekonoma navrhovatelé přesto očekávají, že by norma mohla být schválena ve Sněmovně ještě tento měsíc. V případě, že Senát, v němž má silnou pozici ODS, zákon neschválí, předpokládají, že dolní komora přehlasuje horní v září.
Pokud se k návrhu postaví odmítavě prezident, poslanci ho mohou opět přehlasovat - nejspíš v říjnu. Následně by Ministerstvo zdravotnictví do 90 dnů vydalo vyhlášku s příslušným seznamem nemocnic, které se mají převést pod režim neziskových organizací. Koncem ledna nebo v únoru by tak mohla být síť veřejných zdravotnických zařízení hotová.
Návrh zákona o zdravotnických zařízeních připravuje rovněž vláda, ale, jak sdělil náměstek ministryně zdravotnictví Radovan Suchánek, jeho pojetí bude obecnější a doplňovat je má právě popsaný poslanecký návrh zákona s upřesněnou definicí neziskových zdravotnických zařízení.
Ekonom, JIŘÍ KOUDA