Odboráři žádají jeho změnu. Data dají ministru zdravotnictví Martinu Holcátovi na schůzce 17. září, uvedla Žitníková.
Zatímco v roce 2009 dostaly lázně od zdravotních pojišťoven 3,2 miliardy, letos očekávají 1,4 miliardy korun z 290 miliard, které spotřebuje zdravotnictví za rok. Počty léčených na náklady zdravotního pojištění ve stejném období klesly ze 122 000 na letos očekávaných 54 000, uvedl řídící sekce lázní zdravotnických odborů Martin Vacek. Zdravotní pojišťovny přitom dnes odborářům potvrdily, že k omezování počtu léčených není důvod, protože peníze na lázeňství mají.
Problém je podle odborů u praktických lékařů, kteří psaní lázeňských poukazů výrazně omezili, a také u revizních lékařů, kteří při posuzování žádostí nepostupují jednotně. Ministerstvo zdravotnictví, jehož zástupci na dnešním jednání také byli, posílí kampaň směrem k praktickým lékařům, aby lázně psali, a sjednotí postup revizních lékařů.
Odboráři vyzvali pacienty, aby se nebáli, pokud mají na lázně nárok, u svého lékaře o poukaz žádat. Udělají něco pro své zdraví i pro záchranu lázní a jejich zaměstnanců, uvedla Žitníková.
Počty lázeňských zaměstnanců klesly z 10 000 v roce 2011 na současných 8500, tedy o více než devět procent. Propouštění by bylo ještě větší, kdyby zaměstnanci nepřistoupili na to, že dostávají 60 procent platu a přišli o všechny benefity, uvedl Vacek a dodal, že průměrná mzda v lázeňství proti loňsku klesla k 30. červnu o 5,4 procenta na 18 192 koruny, to je 7000 pod průměrnou mzdou v národním hospodářství.
Zdravotní pojišťovny se dohodly s lázněmi na úhradách na příští rok, budou jim platit stejně jako letos. Podle Žitníkové to ale neřeší ekonomické ohrožení lázní. Platba za jednoho pacienta zůstává, indikační seznam ale počty pacientů sníží, takže celkové příjmy budou nižší. Odbory žádají navýšení odvodů státu za děti či důchodce, aby se do systému dostaly peníze, o než přišel navýšením daně z přidané hodnoty.