Jenže podle některých odborníků bude jediným výsledkem to, že se zvýší výdaje za léky. Lázně se proto proti opatření rozhodly sepsat petici.
„Česká republika vydává o pět procent více prostředků na léky, než je evropský průměr. Těmi, kdo z postupně upadající lázeňské péče profitují, jsou farmaceutické firmy,“ říká místopředsedkyně evropského lázeňského svazu Janka Zálešaková.
„Do lázeňské péče už od devadesátých let proudí přibližně tytéž prostředky – zhruba tři miliardy korun. Přitom mají veřejné rozpočty každoroční příjem z lázeňství přes čtyři miliardy korun,“ zlobí se šéf Sdružení lázeňských míst Jiří Houdek.
Nově už nikdo nebude jezdit na edukační pobyty, kde se pacienti učí zdravému životnímu stylu. Dospělým se sníží délka léčení ze čtyř týdnů na tři a opakované pobyty budou ještě o týden kratší. K tomu budou možné jen jednou za dva roky.
„Aby došlo k adaptační reakci, je potřeba alespoň 18 dní. To znamená, že tři neděle jsou minimum,“ upozorňuje předseda Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny Jan Vacek.
Pokud jste byli zvyklí jezdit do lázní pravidelně na čtyři týdny, raději si se zažádáním pospěšte. Do srpna ještě platí stávající podmínky.
Seznam se nezměnil 15 let
Podle ministerstva je důvodem změn to, že se seznam diagnóz nezměnil 15 let. Což se samozřejmě nedá říci o medicínských postupech. Navíc je výsledná vyhláška kompromisní – původní návrh totiž počítal se snížením prostředků na lázeňství o polovinu. Teď se má z 3,5 miliardy ušetřit zhruba půl miliardy korun.
Velká část pacientů si pobyt v lázních bude muset zaplatit ze svého – pojišťovna jim uhradí už jen léčebné kúry. A to může být další kámen úrazu. „70 procent lidí, kterým pojišťovna původně hradila vše, ale pak jim změnila péči na příspěvkovou (hradí tedy pouze léčebné kúry), pak vůbec do lázní nenastoupilo,“ podotýká šéf Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. Podle něj bude mít snížení počtu pacientů, kterým pobyt hradí stát, na některá zařízení téměř fatální dopad. „V lázních závislých na pojištěncích může skokově dojít k propadu až o 40 procent,“ varuje Eduard Bláha.
„Lázeňství je naše národní stříbro. Takovou paletu přírodních léčivých zdrojů po Evropě prakticky nenajdete, proto je také polovina našich klientů z ciziny. Navíc je teď v EU velký trend hledat přírodní způsoby léčby bez farmakoterapie. Zdravotní pojišťovny v zahraničí většinou takové pobyty nehradí. Proč rušit něco, co u nás funguje?“ uzavírá Jan Vacek.