Informují o tom dnešní Hospodářské noviny.
ČLK se tak vrátila k vlastnímu návrhu změn vyhlášky č. 58/1997 sb., týkající se „lázeňské péče“, kterým se zabývala již před čtyřmi roky. Cílem navrhovaných změn bylo ušetřit prostředky z veřejného zdravotního pojištění.
Protože však tyto návrhy nebyly dosud žádnou vládou realizovány, využila ČLK současného záměru ministerstva zdravotnictví změnit způsob hrazení lázeňské péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění a přibližně po měsíci připomínkování původního návrhu ve vědecké radě ČLK vypracovala nový, který má nyní k dispozici ministerstvo zdravotnictví.
„Návrh k nám dorazil a už jsme ho procházeli,“ uvedl pro HN náměstek ministra zdravotnictví Vítězslav Vavroušek. O změnách má rozhodovat odborná komise, která k návrhům vědecké rady ČLK přihlédne.
Ministerstvo chce mít hotový nový seznam diagnóz ještě v průběhu léta, protože zdravotní pojišťovny mají první půlmiliardu korun z lázeňství ušetřit již v příštím roce. „V září musíme dát novelu vyhlášky do připomínkového řízení. Pak se připojí k zákonu o veřejném pojištění,“ uvádí pro HN Vavroušek.
Někde lázně nepomohou
Podle lékařů není současný seznam „lázeňských“ diagnóz, které jsou v současnosti hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, aktuální a u řady z nich nepřináší lázeňská péče žádoucí léčebný efekt. Jedná se například o psychosomatická onemocnění či léčbu těžkého akné.
„Medicína jde dopředu, u řady nemocí už lázně nynějším poznatkům neodpovídají,“ řekl HN Zdeněk Mrozek z vědecké rady ČLK. Kromě uvedených diagnóz by měly být vyřazeny i některé další, u kterých lze očekávat větší odpor pacientů, ale i poskytovatelů lázeňské péče. Lázně by si měli podle dnešních HN nově platit například pacienti s cukrovkou, kloubními náhradami nebo skoliózou.
Provozovatelé lázní: Je to diskriminace
Schválení změn se ještě může komplikovat, neboť v komisi, která o nich bude jednat, zasednou i zástupci provozovatelů lázeňských služeb, kteří jsou zásadně proti a cítí se být poškozeni. Zdravotní pojištovny každoročně vydají na lázeňskou péči přibližně 3 miliardy korun.
V loňském roce se z prostředků veřejného zdravotního pojištění léčilo v lázních přibližně 120 000 pacientů, o 6000 méně si jich péči hradilo samo.
„Do lázní se za peníze pojišťoven podívá jen ten, koho schválí revizní lékař i sama pojišťovna. Další regulační změny jsou zbytečné,“ uvedl pro HN prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.
Provozovatelé lázní jsou prý připraveni obrátit se na Evropskou komisi. Domnívají se, že jsou znevýhodněni vůči odborným léčebným ústavům. Přestože léčebné ústavy poskytují podobnou péči jako lázně, pacienty do nich může poslat i obyčejný praktický lékař a pojišťovna vše uhradí, uvedly dnešní HN.