TISKOVÁ ZPRÁVA VZP
Vůbec poprvé v historii se loni výdaje Všeobecné zdravotní pojišťovny na dvacet nejnákladnějších klientů přehouply přes hranici 300 milionů korun. Za poslední tři roky, kdy nejsilnější tuzemská pojišťovna tyto údaje analyzuje a zveřejňuje, stouply náklady na skupinu dvaceti nejdražších klientů o více než 7,5 %.
Nejvíce peněz (více než 22,5 milionu korun) loni VZP zaplatila za péči o muže z Pardubického kraje, který se léčí s hemofilií. Na druhém místě skončil muž z Plzeňského kraje, který trpí stejnou nemocí a náklady na péči o něj byly srovnatelné.
Výdaje na vůbec nejdražšího pacienta byly v loňském roce ve srovnání s předchozími lety výrazně nižší. V roce 2012 za něj VZP zaplatila skoro 54 milionů korun, v roce 2013 to pak bylo více než 46 milionů. Vždy šlo přitom o nemocného s hemofilií. Výše nákladů souvisela s množstvím speciálního léčivého přípravku, který dotyčný musel užívat. Například operace, která by u jiného klienta byla relativně banální, u těžkého hemofilika výrazně zvyšuje náklady na lék, který pacient musí brát, aby nevykrvácel z operačních ran.
Kromě poruch srážlivosti krve patřily loni – obdobně jako v předchozích letech – k nejnákladnějším diagnózám například dědičné poruchy metabolismu, nemoci krve způsobující vážné poškození ledvin či plicní arteriální hypertenze.
Informace o nejdražších pacientech zveřejňuje VZP letos již potřetí. Cílem je jednak informovat veřejnost o nákladnosti zdravotní péče, tedy o tom, že „doktor není zadarmo“. Zároveň chce ale VZP vyvrátit i některé fámy, jako že se snaží zbavovat drahých pacientů, hradí jen tu nejlevnější péči a podobně.
Mezi dvaceti nejnákladnějšími pacienty jsou každoročně lidé z celé republiky. Loni mezi nimi bylo 6 žen a 14 mužů. Nejmladší byla pětiletá dívka, nejstarší byl 64letý důchodce.
Více než 98 % všech nákladů na léčbu pacientů z uvedené skupiny tvoří výdaje za léky. Mimořádně nákladné moderní přípravky může VZP svým klientům v takové míře uhradit mimo jiné i díky tomu, že se jí s pomocí systému pozitivních listů daří už třetí rok snižovat výdaje za běžné léčivé přípravky. Jen do loňského podzimu se úspora vyšplhala na 1,5 miliardy korun a podobný trend pokračuje i letos. Úspory přitom nijak negativně neovlivnily dostupnost léků.