Podle zjištění domácí násilí někdy zažilo zhruba 28 procent žen v Česku. Skoro třetina z nich musela po útoku vyhledat lékaře.
„Největší část nákladů na řešení dopadů domácího násilí leží právě v oblasti zdravotnictví. Výsledky výzkumu jsou silný argument pro systémové změny ve zdravotnictví,“ uvádí autoři studie. Podle ředitelky proFem Jitky Polákové stát údaje o domácím násilí pravidelně neshromažďuje, nemůže pak ale také přijímat účinná opatření. Díky prevenci a včasné podpoře obětí je možné náklady snížit, zdůraznila Poláková.
Výzkum, který se zaměřil jen na ženy, měl dvě části. V první autoři zjišťovali výskyt domácího násilí. Zapojilo se 3058 žen nad 18 let. Druhá část se týkala už jen obětí, které se v roce 2014 po domácích výpadech léčily. Z údajů o léčbě jejich zranění a následků pak revizní lékařka náklady vyčíslila. Podle autorů výsledek představuje jen minimální prokázané výdaje, částka je podhodnocená a ve skutečnosti je mnohem vyšší.
Lékařskou pomoc vyhledalo kvůli domácímu násilí zhruba 3,7 procenta žen nad 18 let. Podle propočtů to dopovídá 162.000 žen. Výsledky ukázaly, že v roce 2014 Všeobecná zdravotní pojišťovna vydala za léčbu obětí domácího násilí 1,24 miliardy. Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra poskytla 160,4 milionu korun, Vojenskou zdravotní pojišťovnu to stálo 128,7 milionu, Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu 159,4 milionu. Náklady všech zdravotních pojišťoven přesáhly 1,85 miliardy korun.
Ženy, které zažily domácí násilí, víc trpí chronickými onemocněními. Dvakrát častěji je trápí bolesti hlavy a migrény, nespavost, zažívací potíže či gynekologické problémy. Deprese a úzkost se u obětí vyskytuje skoro pětkrát častěji. Náklady za léčbu chronických chorob v roce 2014 dosahovaly 1,09 miliardy. Na doplatcích za předepsané léky a dalších platbách samotné oběti vydaly asi 215 milionů.
„Čísla jsou sama o sobě alarmující. Domácí násilí má extrémně negativní dopady na ženy, děti a celou rodinu, ale i na ekonomiku. Je potřeba pracovat nejen s obětí, ale i s násilnou osobou,“ řekla ČTK náměstkyně ministra pro lidská práva Martina Štěpánková. S programy pro násilné osoby i s dalšími opatřeními počítá plán kroků do roku 2018. Vyhodnocení plnění za minulý rok by měla vláda dostat do konce června.
Podle společnosti proFem mohou zdravotní pojišťovny po pachatelích domácího násilí částky za léčbu vymáhat, mnohdy to ale nedělají. Jedním z důvodů je i to, že oběti se zdravotníkům s příčinou nesvěří, nebo ji popírají. Autoři výzkumu doporučují školit lékaře a sestry, aby dokázali zranění po domácích výpadech rozpoznat, zdokumentovat ho a pracovat s poškozenými. Nutné je i vedení statistik či zajištění psychoterapie.