Výdaje na tuto léčbu by vyšly české zdravotnictví ročně na miliardu korun. S Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) má centrum smlouvu o smlouvě budoucí z roku 2006, ministerstvo ani VZP ji ale neuznávají.
Zdravotnictví by podle této smlouvy stála protonová léčba ročně jednu miliardu, peníze by podle Hegera chyběly na konvenční ozařování, což považuje za nefér vůči pacientům, kteří běžnou léčbu potřebují.
Podle Hegera by teoreticky zacílení na nádor protonovým svazkem mělo být lepší, ale protože se jedná o velmi malé vzdálenosti se zacílením na centimetrové objekty a v těle se vše pořád pohybuje, zacílení může být problém. „Současný závěr je, že kromě opravdu extrémních výjimek výsledky nejsou v praxi lepší než výsledky konvenčního ozařování,“ řekl ministr, původní profesí radiolog.
Původní text smlouvy Heger viděl, VZP prý má nepodepsanou kopii. Podle ministra je smlouva napsaná ze strany protonového centra „velmi diktátorsky“. Nucený správce Antonín Pečenka neměl podle ministra pravomoc ji podepsat. Na smlouvu nebylo vypsáno ani výběrové řízení, přestože už tenkrát v zákoně tato povinnost jasně byla.
Mluvčí VZP Jiří Rod ČTK řekl, že se nedochovaly relevantní informace, že by se jednalo o kvalifikovanou a odborně obhajitelnou péči. Obsah smlouvy nucený správce s nikým z odborníků z VZP nekonzultoval, uvedl mluvčí. „Léčba nádorů pomocí protonového svazku není v seznamu výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a tedy není ani známa cena, kterou by zdravotní pojišťovny měly za tuto péči hradit,“ doplnil.
Ředitel Proton Therapy Centrum Manfred Herbst v českých médiích uvedl, že počítají s českými i zahraničními pacienty, hlavním cílem ale je nabídnout léčbu českým pacientům. V Evropě je zatím pět protonových center, na celém světě 38 a budují se další. Podle jeho odhadu by mělo být jedno protonové centrum na deset až 15 milionů lidí. Náklady na protonovou léčbu nejsou podle Herbsta výrazně vyšší než u běžné léčby. Navíc kvalita života léčených pacientů je vyšší.
Heger i přes komplikace kolem smlouvy uznává, že protonové ozařování je velmi moderní technologie, první centra byla v Evropě otevřena před deseti lety. Měl možnost mluvit s odborníkem z belgického centra. Jeho názor byl, že využití je velmi omezené na některé speciální věci, jako jsou nádory u dětí, nádory očí a rakovina prostaty.
Protonové ozařování pokládá ministerstvo podle Hegera za technologii, která je rozvojová a která by mohla být ve velmi úzkém spektru nasmlouvána s pojišťovnami a zkoumána, zda v prostředí české radioterapie bude účinná a alespoň několika pacientům přínosná.
„Ale zatím ty evidence nejsou tak jednoznačné, takže se s tím bude muset zacházet velmi opatrně,“ řekl ministr. Chce, aby se k novým technologiím dostali pacienti, kteří to opravdu potřebují. A aby každý, kdo tuto speciální léčbu potřebuje, ji dostal. „To systém zvládne, ale těžko by zvládl, kdyby se tak začala léčit většina běžných nádorů,“ shrnul ministr.
V ČR je provozu 44 lineárních urychlovačů v komplexních onkologických centrech pro léčbu rakoviny ozařováním.