LOS ANGELES -
Výzkum vědců z Jihokalifornské univerzity naznačuje, že u lidí, kteří prodělali chemoterapii, je dvakrát vyšší riziko, že budou mít poznávací problémy, než je tomu u ostatních lidí.
Studie byla zveřejněna v nejnovějším čísle odborného časopisu Journal of the National Cancer Institute. Možnost, že léčba rakoviny může být spojena s poznávacími problémy, byla konstatována již v dřívějších studiích.
Ty však byly zaměřeny na krátkodobé důsledky rakoviny, zatímco badatelé z
Jihokalifornské univerzity se zaměřili na dlouhodobé důsledky. V rámci studie bylo srovnáváno 702 lidí, kteří přežili rakovinu, a jejich dvojčata, jež touto chorobou postižena nebyla.
Vědci konstatovali, že zhruba u 15 procent přeživších se projevovaly známky poznávací dysfunkce. Výsledky studie prý naznačují, že poznávací problémy u lidi, kteří přežili rakovinu, se v průběhu času zhoršují; ze srovnávání dvojčat, z nichž jedno prodělalo rakovinu, prý vyplývá, že zhoršující se dysfunkci nelze
připsat normálnímu procesu stárnutí.
Studie ovšem nedospívá k jasnému závěru, co je příčinou tohoto jevu. Vědci považují za možné, že chemoterapie, nebo jiné metody léčby rakoviny mohou mít dlouhodobé negativní následky.
Připouštějí ovšem, že zhoršování poznávacích funkcí mohlo v řadě případů začít již před léčbou. Badatelé také připouštějí, že riziko zhoršování poznávacích funkcí zvyšují i další faktory, jako konzumace alkoholu a sedavý způsob života.
Plánují tedy další studii, která by porovnávala lidi, kteří prodělali různé terapie. Vědci z Texaské univerzity v komentáři, který byl rovněž zveřejněn v časopise Journal of the National Cancer Institute, připouštějí, že u pacientů, kteří prodělali léčbu rakoviny, mohou být krátkodobě ovlivněny jejich poznávací funkce.
Existuje však prý málo důkazů pro tvrzení, že u těchto pacientů existuje i dlouhodobé riziko poznávacích problémů. Vědci z Texasu tedy vyzývají k opatrné interpretaci studie kalifornských vědců.
„Je dobré si připomenout, že nám všem hrozí demence, jak stárneme. Asi 15 ze 100 lidí, kteří přežili rakovinu, trpělo demencí ve srovnání s devíti ze 100 u jejich dvojčat bez rakoviny. To rozhodně není důvod, aby pacienti s rakovinou zpanikařili a odmítali léčbu. Výzkum způsobu, jakým by některé terapie mohly narušovat intelektuální aktivitu, je stále v raném stádiu,“ poznamenal k tomu britský onkolog Lesley Fallowfield.
ČTK