OTÁZKA: Máte atestaci ze všeobecné chirurgie a druhou z cévní chirurgie, z čehož plyne, že jste se velmi brzo začal specializovat na cévní problémy a jejich chirurgická řešení. Proč právě na ně?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
V podstatě si ani nepamatuji, jak jsem se dostal zrovna k medicíně, ale někdy v deseti letech jsem si řekl, že se chci stát lékařem, a nikdy jsem svůj názor nezměnil. Cesta k cévní chirurgii pak byla trochu složitější. Začínal jsem v Benešově na chirurgii, a když jsem se vrátil z vojny, divil se pan primář: „Jé, vy jste se vrátil? Já myslel, že zůstanete v Praze.“ Jsem totiž Pražák. Ale měl jsem tam svého koně a přemýšlel, co dál.
Využil jsem nabídku dělat obecnou chirurgii, chvíli jsem se zabýval i urologií, protože nám utekl urolog do Německa, ale to se mi moc nelíbilo – i když dnes toho možná trochu lituji, protože to je obor, který se úžasně rozvíjí. Zůstal jsem tedy u obecné chirurgie, kde se uvolnilo místo cévního chirurga, a tím jsem se dostal k cévám, kde operativa nebyla příliš úspěšná a technologie zobrazování byla z dnešního pohledu strašně hrubá. Což znamená, že výsledky byly poměrně špatné. Vzpomínám si, že se mě primář ptal: „Vás baví dělat tu cévní chirurgii? Vždyť pořád amputujete!“ Ale za těch dvacet let se hodně změnilo, takže se dá zachránit, když to přeženu, přes 80 procent končetin. Reálně je to asi 40 procent, když se postižení dostanou včas na správné místo.
23.10.2009 12:35:37
OTÁZKA: Čím vás medicína jako kluka tak uhranula? Máte lékaře v rodině?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Ne, vůbec. Jsem jediný, i když můj syn se na to také vrhnul a studuje medicínu. Všichni kolem mě byli technicky zaměření. Čím mě to fascinovalo? Asi mi to za totality připadalo jako jediná věc, která se tak úplně zmanipulovat a která mě měla smysl. Je třeba si uvědomit, že jsem začal studovat v roce 1979 a vše ostatní – kdyby se chtěl člověk věnovat jiným věcem – bylo složitější. Medicína byla pořád o lidech.
23.10.2009 12:35:37
OTÁZKA: Zůstalo vám stále stejné nadšení pro obor, nebo byste dnes volil jinak?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Asi bych u medicíny zůstal. Našel jsem si k ní vztah, baví mě a řekl bych, že i naplňuje. Neměnil bych. Ani cévní chirurgii bych neměnil, i když si myslím, že je dnes na ústupu. Válcují ji invazivní metody, které dělají přes 80 procent problematiky, alespoň v oblasti periferních cév. Záleží na tom, jak jsou agresivní a jaké mají finance.
23.10.2009 12:35:37
OTÁZKA: Začínal jste v benešovské nemocnici, až později jste přešel do Prahy – jak vzpomínáte na praxi v menším městě?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Strašně rád. Asi jako každý rád vzpomíná na místo, kde začínal a dělal první medicínské kroky. Mám k benešovské nemocnici velice přátelský a pozitivní vztah, protože jsem tam našel skvělé lidi, učil se a byl mladý. Na špatné věci člověk zapomene. Prožil jsem tam toho spoustu, ale v úplně jiné atmosféře, než jaká panuje dnes. Bylo to daleko přátelštější a ne tak zákeřné, jako jsou dnešní vztahy. Přechod do Prahy pak pro mě byl velkým šokem. Myslím, že mi okres dal strašně moc. Za rok jsem měl například naoperováno na atestaci, zatímco kolegové, co zůstali na klinikách v Praze, dělali „instrumentářky“ a zdaleka neměli takové možnosti jako já.
Terén a praxe mi obrovsky pomohly. Pracoval jsem pět let na záchrance, sloužil jsem na umělé ledvině, zkrátka jsme měli obrovský zápřah. Tenkrát jsme řešili i traumatolo- gii – člověk se dostal prakticky ke všemu. Po devíti letech, kdy už jsem na okrese pracoval jako samostatný chirurg, jsem však zjistil, že to je slepá ulička, protože k tomu, aby se člověk zdokonalil, potřebuje přístrojové vybavení a určitý počet výkonů. Najednou jsem stál před rozhodnutím co dál, protože okres tyhle možnosti nedává. Když se pak naskytla možnost jít do fakultní nemocnice, přešel jsem tam.
23.10.2009 12:35:37
OTÁZKA: Vzpomínáte na nějaký případ, který vám utkvěl v paměti?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Těch byla řada. Pamatuji si, jak na oddělení přišli dva velmi známí a oblíbení herci, kteří tam měli svou přítelkyni – bylo jí něco kolem 60–70 let. A já se jí opovážil říct „babičko“. Strašně se na mě obořili, že to není babička, ale paní Záveská – to si pamatuji ještě po těch dvaceti letech. A největší legrace je, že jsem se s jedním z nich později setkal, když jsem operoval jeho maminku, ale tuhle příhodu jsme si nepřipomněli.
23.10.2009 12:35:37
OTÁZKA: Člověk asi není nikdy dost opatrný a komunikace často není jednoduchá věc.
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Tehdy ale i komunikace mezi lékařem a pacientem byla trochu jiná, dnes je otevřenější. Pacient je zatažený do léčebného procesu úplně jinak než v té době. Tehdy přišel primář, zvednul ukazováček a řekl: „Vy mě budete poslouchat, vy mi do toho nebudete mluvit.“ Zkusit tohle na pacienta dnes, skončí to minimálně nějakým řízením.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Myslíte, že to tak bylo lepší, nebo horší?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Nemyslím si, že by to bylo lepší, protože člověk byl víceméně vydaný napospas doktorovi a nesměl k tomu nic říct. Tudíž byl v daleko horší pozici než dnes. V momentě, kdy je pacient informovaný a ví, co se od něj očekává, do čeho jde, daleko lépe spolupracuje.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Na druhou stranu se těžko rozhoduje, když člověk problematiku nezná, a to se týká i takzvaného informovaného souhlasu. I samotní zdravotníci přiznávají, že nejsou schopni všechny informace třeba před operací vstřebat, pokud se netýká jejich specializace.
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
To je jiná věc, ale rozumím vám. Mám naprosto stejný problém, protože člověku, kterému je zle – může třeba přijít o nohu – se vše kolem těžko vysvětluje: „Podívejte se, může se stát, že nebudete mít žílu, že tu nohu nezachráníme, že nám při tom vykrvácíte...“ To je pro dotyčného strašně těžký psychologický moment a podle mne mu to nepomáhá. Tady by měl zvítězit zdravý rozum, ale bohužel zatím, zdá se, nevítězí.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Obraťme list – říká se o vás, že jste jakýmsi průkopníkem larvální léčby u nás. Jak jste se k ní dostal?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
V roce 2002 k nám přišel pacient, který prodělal neúspěšnou rekonstrukci v jiné nemocnici. Provedli jsme mu dvě tepenné rekonstrukce a nohu jsme, dá se říci, zachránili, ale bohužel se na ní už vytvořily rozsáhlé nekrózy v lýtkových svalech. Primárně se u takovýchto stavů provádí fasciotomie, protože končetina obrovsky oteče, může dojít k otokům nervově-cévního svazku a dotyčný o ni přijde tak jako tak. Svalstvo bylo úplně mrtvé, ale protože to byl mladý člověk, tehdy mu bylo dvaačtyřicet, rozhodli jsme se, že končetinu zkusíme zachránit.
Dva měsíce jsme mu vystříhávali nekrotické maso, až jsme se dostali do takových hloubek a chobotů, že jsme stáli před problémem, jestli máme nohu rozřezat ještě mnohem víc – bylo to u nervů, kolem šlach... A tehdy jsem si vzpomněl na svého prvního primáře Vrabce, který mi vyprávěl historku o jakémsi pacientovi, pravděpodobně bezdomovci, s bércovým vředem, který měl postiženou končetinu zabalenou v novinovém papíru. Když to primář rozbalil, spadl údivem hned dvakrát. Za prvé, že se rána hemžila larvami, a za druhé, že byla nádherně čistá.
Ale v té chvíli mě vůbec nenapadlo, že tahle metoda se ve světě běžně používá. Pak ale jeden mladší kolega našel na internetu dodavatele larev v Německu, ve Švýcarsku, Spojených státech a ve Velké Británii, odkud jsme si je objednali. Přišly do týdne a zase jsme měli štěstí. Volali mi totiž asi ve čtyři hodiny z celnice na letišti, že pro nás mají balíček, jestli bude stačit, když ho proclí v pátek. Řekl jsem: „V pátek už si ho můžete nechat, tam jsou živé larvy a my je potřebujeme pro pacienta.“ Člověk sice neustále bojuje s úředníky, ale tenkrát i v řadě případů potom – nebyla to u nás schválená metoda, dělali jsme to na vlastní triko – se zachovali báječně a během hodiny nám zásilku poslali, zcela bez problémů.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Jak nakonec dopadl případ vašeho prvního pacienta?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Během tří dnů měl nohu čistou tak, že mohl jít domů. Pak jsme to zkusili se střídavými úspěchy u dalších tří pacientů a docenta Milana Krajíčka metoda natolik nadchla, že rozhodl: „Jdeme do toho, ale musíme v první řadě prosadit, aby byla uznána jako léčebná.“ Byl to v podstatě experiment a nikde jsme s ním nemohli vystoupit. Požádali jsme vědeckou radu ministerstva zdravotnictví, aby jej dala na pořad dne a vyjádřila se k němu. Nejdřív tam měl jít pan docent, ale týden předtím odjel do Kanady, takže jsem šel sám.
Obhajoval jsem larvální léčbu před třiceti pány profesory a měl k tomu asi čtvrthodinový proslov. Z těch třiceti se devětadvacet vyjádřilo pro a jen zástupce chirurgie byl proti, což byl paradox. Nicméně jsme to měli schválené a mohli pokračovat. Začali jsme se víc orientovat v problematice a také nám do toho vstoupila média, protože jeden kolega pustil informaci do éteru. V ten moment jsme byli všude. Znáte to – běhá při tom mráz po zádech, nikdo si nedovede představit, jak to funguje, a spousta lidí si myslí, že jde o něco mezi nebem a zemí a že se díky tomu zachrání úplně vše. Přitom přesně tak tomu není. Ale mediální publicita nám myslím pomohla.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Historie léčby larvami je a zajímavá. Prý už staří Mayové...
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Přesně tak – už staří Mayové. První konkrétní zmínka o schopnosti larev urychlit hojení ran ovšem pochází ze 16. století, od lékaře Ambroise Paré, hlavního chirurga Karla IX. a Jindřicha III. Napsal ji po bitvě u Saint-Quentinu ve Francii v roce 1557. Rány zraněných vojáků prý tenkrát byly plné sněti, hnisu a – červů. Paré myslel, že se larvy spontánně tvoří z hnisajícího masa, netušil spojitost s mouchami. Ošetřil jednu ránu zamořenou larvami a ta se přes všechna očekávání zahojila. Je tak považován za prvního Evropana, který rozpoznal jejich účinek na hojení ran.
Stejné zkušenosti udělal i Napoleonův vrchní chirurg baron Dominique Jean Larrey, když egyptského tažení zachránil s pomocí larev mnoho životů. Ale když už jste se zmínila o indiánech, ti například získávali larvy tak, že namočili kus tkaniny do buvolí krve, dali ho na sluníčko, mouchy tam nakladly vajíčka a oni tu tkaninu vsunuli do rány. A tuto techniku používali i staří Mayové. Nesterilizovali je, ale to se ve třetím světě nedělá dodnes. Sterilizování v podstatě ubere larvám trochu z jejich funkce, protože mají v ústní dutině proteus mirabelis, který sám o sobě produkuje antibakteriální proteiny; je to jedna ze složek, které se podílejí na efektu dezinfekce rány.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: A jak došlo k renesanci metody v minulém století?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Zásluhy na znovuoživení čištění ran larvami ve 20. století má bezpochyby baltimorský chirurg William S. Baer, jenž se za 1. světové války staral o dva těžce zraněné muže, kteří leželi sedm dní na bitevním poli. Přestože se jejich rány larvami jen hemžily, neměli gangrénu, infekci ani horečku. Když Baer odstranil larvy, uviděl „nádherně růžovou granulující tkáň“. Po válce, když se vrátil na lékařskou fakultu Univerzity Johnse Hopkinse jako profesor ortopedie, se zaměřil na osteomyelitidu, která byla v té době těžce léčitelná. Některé případy se táhly po desetiletí a i přes agresivní chirurgické čištění byla úmrtnost obrovská. Baer začal experimentovat.
Vybral jedenadvacet pacientů s chronickým zánětem okostice, vyčistil jejich rány a ovázal je, aby zastavil krvácení, a pak do nich nasadil množství larev. Obměňoval je každé čtyři dny po dobu šesti až sedmi týdnů. Během této doby se místo odumírající tkáně objevila růžová granulující. Za dva měsíce byli všichni pacienti dokonale vyléčeni. Baerův pokus podle odborníků potvrdil, že jde o nejrychlejší a nejúspěšnější způsob léčby chronické osteomyelitidy. Nejtěžší komplikací byl tehdy vznik tetanu u několika pacientů použitím kontaminovaných larev, ale Baer tento problém vyřešil chovem larev v laboratorních podmínkách a sterilizací vajíček před vylíhnutím a aplikací do rány. Jedinou skutečnou komplikací, která byla publikována, byl jeden případ růže.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Jak se v té době dařilo metodě u nás?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Už někdy ve 20. letech byla léčba larvami publikována v Časopise lékařů českých, ale později metoda výrazně ustoupila do pozadí především v souvislosti s příchodem sulfonamidů ve 30. letech, penicilinu a dalších antibiotik ve 40. letech a s rozvojem chirurgických technik. Někteří lékaři i vědci byli dokonce „pyšní“ na to, že larvy byly „poslány k ledu“. Dokonce o tom kdosi napsal, že se „terapie larvami náhle ocitla mezi odloženými historickými metodami, zajímavá spíše svou bizarností než léčebným efektem. V kontextu s možnostmi současné vědy nad jejím odchodem nebude nikdo truchlit a v tichosti upadne v zapomnění. Konečně, na co červi, když máme skvělá antibiotika?“
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Oproti tomu, co jste teď říkal, se dnes larvy jen u nás používají na několika desítkách pracovišť. Pěstují se na objednávku, nebo existuje „farma“ na larvy?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Larvy se pěstují v insektáriu u pana magistra Hampla. V podstatě jde o „mušinec“, klece se sítěmi velké asi metr krát metr. Pokud potřebujeme, vsune dovnitř plátek jater, bzučivky na ně nakladou vajíčka, která sebere, vysterilizuje a vloží do inkubátoru. Samozřejmě musel nejprve najít způsob jak docílit, aby larvy byly sterilní, takže nakladená vajíčka procházejí určitou procedurou. Musejí se „vykoupat“ ve speciálním roztoku a vše se musí načasovat tak, aby ve chvíli použití nebyly ani čerstvě nakladené, ani vylíhnuté, ale někde uprostřed svého 24hodinového cyklu. Když se totiž vysterilizují příliš brzo, mají proteinovou slupku moc měkkou, a když pozdě, už se vlastně líhnou larvy, které chcípnou.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Proč jsou k léčbě nehojících se ran vhodné právě bzučivky zelené?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Především je to kosmopolit žijící v oblasti mírného pásu na celém světě. Není to nic, co by sem bylo zavlečeno, běžně se u nás vyskytuje. Bzučivka zelená alias Lucilia sericata pochází z čeledi Calliphoridae, kde je těchto nekrofilních much řada. Navíc má enzymatickou výbavu, která nedovoluje rozkládat živou tkáň, což je nejpodstatnější výhoda proti jinému hmyzu. Jsou druhy, jejichž larvy jsou agresivní a schopné projít organismem a zdevastovat ho. Ale ty se vyskytují většinou v tropech.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Dáte je do rány maličké a ony narostou. Jak je vyndáváte?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Náš první pacient měl ránu hlubokou, museli jsme ji vyplachovat velkým množstvím fyziologického roztoku. Pár jich tam samozřejmě zůstane, ale ony vylezou, protože v momentu, kdy je larva najedená a dosáhne určité velikosti, zhruba 12 milimetrů, má tendenci zalézt do temného, kde se z ní během tří neděl vylíhne moucha.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Proč je tato metoda označována za „alternativní vůči léčbě chirurgické a enzymatické“ a přichází na řadu, až když selžou všechny ostatní?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Jako první volba by pacientovi ušetřila spoustu trápení. Jde o určitý proces pochopení, přijetí společností. Je to jako se vším. Dokud si ji lékaři nevyzkoušejí, nejsou schopni posoudit, zda funguje, nebo ne. Zrovna nedávno k nám přijela paní primářka z Liberce, která nevěřila tomu, co jsou larvy schopné za tři dny s ránou udělat. Dnes už je u nás 40–50 pracovišť, která tuto metodu používají.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Říkal jste, že na vědecké radě, kde vám metodu schvalovali, to dopadlo 29 : 1. Změnil se dnes tento poměr?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Myslím, že už i chirurgové pochopili, že to funguje, a existuje řada pracovišť, kde se této léčbě věnují a nedají na ni dopustit. Je to hodně individuální. A paradoxní je, že nedůvěru nebo odpor nemají pacienti, pro které to bývá poslední způsob a poslední naděje na vyléčení, na rozdíl od lékařské obce, která na larvální léčbu mnohdy pořád ještě kouká svrchu, jako na překonanou věc. Samozřejmě, že máme řadu moderních preparátů, já je také používám, ale za určitých okolností jsou larvy opravdu daleko efektivnější než enzymy či možnosti chirurgické nekrektomie. Je však třeba zároveň jasně říct, že larvy končetinu jako takovou nezachrání. Vyčistí ránu, pomohou předejít infekci, ale nevyřeší například nedokrvení končetiny, což se laické veřejnosti těžko vysvětluje.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Že tato léčba není bolestivá, je známo, ale jak ji pacienti snášejí psychicky? Dá vám hodně práce je přesvědčit? Odmítl vás už někdo?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Určitě. Pár jich odmítlo, ale většinou sem spíš naopak jdou cíleně s tím, že ji chtějí. Představte si, že stojíte před rozhodnutím pokusit se nohu zachránit, nebo ji nechat rovnou uříznout. Co zvolíte?
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Kolem léčby larvami panuje mýtů, například že by se neopatrností pacienta mohly dostat k vnitřním orgánům. Je na tom alespoň kousek pravdy?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Ne, je to úplný nesmysl. Existují také určitá pravidla podávání. Larvy se například nesmějí vkládat do volných tělních dutin (břišní či hrudní), protože by nějaká mohla někde uvíznout. Ale uvědomme si, že ony samy nemají tendenci se dostávat někam, odkud by už nevylezly. Mají dýchací ústrojí na zadečku a zavrtávají se jen tak, aby mohly dýchat. Nikdy nevlezou tam, kde by se udusily.
Mimochodem, první otázka, kterou mi chtěli položit v televizi, zněla: „A co výkaly těch larev?“ Byl jsem z toho úplně sinalý a říkal jsem: „Prosím vás, tuhle otázku mi nedávejte, já nevím!“ Dnes už vím. Někdy ve 30. letech zkoumali, co z té larvy vychází, a zjistili, že i její výměšek je sterilní. Naopak, dokonce ještě sedm dní poté má sekret larev antibakteriální efekt. Vylučují řadu látek, z nichž asi nejvýznamnější antibakteriální účinky má močovina. Proto také rána během larvální terapie trochu páchne a je třeba ji převazovat. Ale jsou pracoviště, kde rány nepřevazují.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: U kterých diagnóz larvální léčbu použít nejde?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
U otevřených dutin, dále by to asi nebylo vhodné u floridní infekce, tam, kde je jasná probíhající flegmona, která ještě není zvládnutá. Musí jít o jasně ohraničený defekt, který je zvládnutý a je třeba ho jen dočistit. V blízkosti velkých cév a u ran s tendencí k masivnímu krvácení.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Vedle vlhkého krytí, používání koloidního stříbra a dalších moderních metod se objeví cosi jakoby z dávnověku. Víte ještě o jiných metodách, zapomenutých, oprášených a úspěšně používaných?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Možná by vás zajímalo, že japonští vojáci měli během svého válečného nasazení v tropech nakladení larev do rány jako jednu z technik jak se zbavit hnisajících ran. Kromě toho s sebou měli sterilní hadičky na infuze, napichovali kokosové ořechy a dávali si z nich infuze. Díky tomu přežili řadu problémů, i když někteří autoři tvrdí, že kokosové mléko je sice sterilní, ale z hlediska nutrice velice nevýhodné A co se týče dalších podobných metod – před rokem nebo dvěma mě oslovili producenti, kteří u nás natáčeli film „Wanted“ s Angelinou Jolie.
Chtěli natočit scénu, jak kdosi vylézá z lázně a má na sobě pijavice, a tak se ptali na podrobnosti jejich aplikace. Takže jsem si to nastudoval. se s úspěchem používají při replantaci prstů nebo ruky, tam, kde hrozí edém, který by končetinu utiskl. V místě, kde se krev srazí, ji pijavice pomáhají ředit a současně odsávají přebytečnou. To je také příklad kombinace staré s moderními metodami.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Pochvaloval jste si zájem médií...
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Ale všeho s mírou. Rozhodně bych byl nerad, kdyby se z této záležitosti stala pouťová atrakce. Je třeba neustále zdůrazňovat, že nejde o všemohoucí metodu, jak se občas píše, naopak, má své pevné mantinely, kde se dá použít a kde ne. Velmi úzce spolupracujeme s diabetologií v IKEM, s paní profesorkou Jirkovskou, která nám nesmírně pomohla i v tom, že od loňského listopadu lze larvální léčbu za určitých podmínek hradit ze zdravotního pojištění.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Vraťme se k cévní chirurgii. jste, že se urologie báječně vyvíjí. Cévní chirurgie se nevyvíjí báječně?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Cévní chirurgie se vyvíjí směrem k invazivním metodám internistů, to znamená balonkům, stentům a trombolýzám, kde je chirurgovi občas ještě dovoleno vnést i svůj um, ale v 80 procentech případů se vše řeší „drátky“ a na nás zbývají už jen případy hodně složité či takové, které se nepovedou nebo prostě jinak nejdou. Dnes si invazivní angiologové troufnou provádět výkony na pedálních tepnách o průměru jeden milimetr, což dříve nebylo. Možná nakonec všechno půjde ještě úplně jiným směrem, přes genetiku a chemii. Ale to už je opravdu hudba budoucnosti.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Které výkony provádíte nejraději?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Cévní rekonstrukce a periferní bypassy, kdy zachraňujeme nohu a snažíme se využít všech možností jak pacienta zase postavit na nohy. To mě baví. V rámci fakultní nemocnice máme možnost využívat i transplantační program, takže používáme i alogenní štěpy, kde cévní protéza nefunguje. To je výhoda našeho pracoviště.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Změnily se diagnózy, s nimiž pacienti přicházeli, když jste začínal, a nyní?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Ani ne. Ateroskleróza, která naší problematice dominuje, je pořád stejná. A spektrum pacientů se možná změnilo proto, že řadu problémů řeší angiologové. Trochu se změnily postupy, protože se výkony často kombinují – provádíme je společně nebo nám oni připraví terén a my jsme schopni pacienta odoperovat, což dřív nebylo možné, protože jsme neměli kam to našít. Oni zákrok spustí, ale nepodaří se jim problém kompletně vyřešit, tak provedeme kombinovaný výkon. To považuji asi za největší posun ve svém oboru.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Kdybyste nebyl cévním chirurgem, věnoval byste se prý práci s dřevem. Co vás na ní láká?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Miluji vůni dřeva a baví mě, když z toho ušlechtilého materiálu vznikne něco hezkého. Nevyřezávám, spíš se bavím tím, že obkládám, a možná se jednou budu věnovat i nábytku, ale zatím na to nemám čas.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: A nemáte strach o prsty?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Zatím ne a mám kamaráda který se také ještě neřízl, tak si říkám, že bych mohl jít v jeho šlépějích.
23.10.2009 12:35:38
OTÁZKA: Jak relaxujete, kromě toho, že jste si obložil saunu?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Karel Novotný
Občas si zaplavu, zahraji tenis nebo se proběhnu na lyžích a také si něco přečtu. Rozhodně se nekoukám na televizi.
23.10.2009 12:35:38