VZP tvrdí, že odmítnutí úhrady je v souladu se zákonem, protože nebyly explicitní důvody přijetí pacientů nebo jim péče měla být poskytována ambulantně. „Výsledek loňské revize nás konsternoval. VZP odmítla úhradu za ošetřující dny u 7 pacientů z 10 šetřených od počátku jejich hospitalizace.
Dle posouzení revizní lékařky prý bylo možné poskytnout pacientům péči ambulantně, v domácím prostředí nebo v sociálním zařízení. Jedná se však o závažně nemocné geriatrické polymorbidní pacienty, někteří z nich trpí Alzheimerovou chorobou nebo demencí jiného typu.
Pacienti jsou zcela nesoběstační a vyžadují 24hodinovou lékařskou péči. Všichni tito pacienti byli přijati na základě doporučení odborných lékařů z nemocnice či praktickými lékaři s tím, že jejich zdravotní stav vyžaduje ošetřovatelskou péči na lůžkách následné péče,“ ohrazuje se proti výsledkům revizní činnosti VZP ředitelka Domu ošetřovatelské péče Magdaléna Radošová Scholzová.
Pojišťovna diskriminuje závažně nemocné
Do opozice vůči VZP se postavila také předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Iva Holmerová. „Jedná se o křehké, multimorbidní a závažné až terminálně nemocné pacienty, nikoli klienty sociálních služeb. Nemůže jim proto být odmítnuto poskytování zdravotní péče a nemohou být ‚vykázáni‘ do pouhé sociální péče jen z toho důvodu, že jejich závažná až kritická zdravotní problematika má dlouhodobý charakter,“ uvádí gerontoložka.
Podle jejích slov se navíc z právního hlediska jedná o pacienty, které již nebylo možné v tomto stavu umístit v zařízení sociálního typu, neboť mimo jiné nebyli schopni udělit svůj souhlas s pobytem v zařízení, což léčebna správně řešila hlášením soudu a soudním rozhodnutím.
„Podle mého názoru se v uvedených případech zcela jednoznačně jedná o pacienty dlouhodobé péče. Skutečnost, že tuto péči u nás dosud uspokojivě neupravuje legislativa a že by za její poskytování měla být penalizována zařízení, jež ji poskytují, nepovažuji za únosnou. Snahu VZP odepřít zdravotní péči lidem s těžkou až terminální demencí považuji za jednoznačnou diskriminaci těchto pacientů,“ uzavírá docentka Holmerová.
VZP: Důvody pro přijetí nebyly oprávněné
Přestože šlo o závažně nemocné pacienty, které do léčebny doporučil praktický či nemocniční lékař, považuje VZP jejich přijetí do léčebny za protiprávní.
„Samotný fakt, že pacienti byli k pobytu ve zdravotnickém zařízení doporučeni ošetřujícím lékařem, automaticky neznamená, že jsou důvody pro přijetí v souladu s platnými právními předpisy. Podmínka doporučení je obecnou podmínkou pro přijetí do zařízení následné lůžkové péče (s výjimkou psychiatrických léčeben). Záleží však na obsahu doporučení, tedy faktických důvodech, a zejména na posouzení situace ze strany přijímacího lékaře na základě podrobného klinického lékařského vyšetření,“ uvádí mluvčí VZP Jiří Rod s tím, že důvodem pro odmítnutí úhrady byla skutečnost, že ze záznamů ve zdravotnické dokumentaci explicitně nevyplývaly důvody pro přijetí.
U pacientů, jejichž přijetí nebylo zpochybněno, podle VZP měla být po stabilizaci stavu další péče zajištěna a poskytována ambulantně, např. formou domácí zdravotní péče nebo zdravotní péče v zařízeních ústavní sociální péče, popř. zdravotní péče na lůžku samotného zdravotnického zařízení výkony všeobecné sestry v sociálních službách.
Takový přístup ovšem ředitelka Radošová, docentka Holmerová i zástupci Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) odmítají a považují jej za bezprecedentní a likvidační. Pro Dům ošetřovatelské péče nedopadlo úspěšně ani smírčí jednání s VZP. Dalším krokem ze strany léčebny je příprava žaloby ve spolupráci s právníky AČMN.