Tolik potřebné rekonstrukce pavilónů není téměř možné kvůli nedostatku peněz provádět.
Léčba duševně nemocných a péče o ně jako by u nás pořád stály na okraji zájmu společnosti. Dokumentuje to objem finančních prostředků, které každoročně český stát do psychiatrie vkládá. Ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice Ivan David k tomu pro Právo uvedl:
„Podle údajů Evropské komise jde v České republice každoročně do psychiatrie 3,8 procenta prostředků vynakládaných na zdravotnictví. V zemích Evropské unie je to osm procent.“ Přitom duševně nemocných pacientů v České republice pomalu, ale jistě přibývá, ale peněz na jejich léčbu je stále stejně.
Nejvíc dávalo Rakousko
„Zdá se, že největší prostředky na budování ústavů pro duševně nemocné vynakládalo RakouskoUhersko, především jeho rakouská část. Zde se totiž již v první polovině 19. století začaly budovat z bývalých klášterů psychiatrické léčebny, například Opařany nebo Kosmonosy. Později byly stavěny již samostatné psychiatrické léčebny, jako tomu bylo například v Dobřanech, Brně-Černovicích nebo Šternberku. Samotné Bohnice byly zprovozněny v roce 1905,“ vysvětluje David a dodává:
„Za první republiky byla jen dobudována psychiatrická léčebna v Havlíčkově Brodě. I když léčebny zápasily s přeplněností, žádné již stavěny nebyly. Psychiatrie zůstala proti západní Evropě na okraji zájmu, byla snaha šetřit na všem, tedy i na rekonstrukcích. Tehdy to ani tak nevadilo, protože budovy byly relativně nové, ale dnes je jim většinou přes sto let a jejich celkové přestavby se stávají prvořadou nutností.“
Léčebna v Bohnicích má za sebou pohnutý osud. Za války zde byl lazaret, po válce tady kvůli strategické poloze několik let sídlila armáda, která po svém odchodu zanechala některé objekty v dezolátním stavu. Přestože zde bylo například v sedmdesátých letech minulého století umístěno až 2200 nemocných, investicí bylo minimálně. Tehdejší mocní dělali, že léčebny neexistují, a řešily se jen nejnaléhavější havárie.
Situace se příliš nezměnila ani po roce 1989. Do dnešního dne byly rekonstruovány pouhé čtyři pavilóny a na přestavbu pátého nyní přislíbilo prostředky ministerstvo zdravotnictví. Celkově jich je ale využíváno přes třicet.
Jen natírají okna
„Kdybychom dostali ročně o 10 procent víc prostředků, mohli bychom rekonstruovat jeden pavilón ročně a to by trvalo třicet let. Rádi bychom rekonstruovali ročně dva pavilóny, to znamená, že bychom byli hotovi za let patnáct. Pokud ovšem budeme dostávat stále stejné finanční prostředky, o dalších přestavbách není možné vůbec mluvit. Momentálně můžeme občas někde vyměnit okna, natřít dveře, opravit podlahu a podobně.“
V areálu je ucpaná téměř celá dešťová kanalizace, voda se tak z okapů vsakuje přímo do půdy a ohrožuje základy budov. Z toho důvodu byla narušena statika jednoho pavilónu natolik, že bylo nutné jej vyklidit a uzavřít.
„Evropské fondy jsou pro nás nepoužitelné. Nejsou většinou určeny pro státní organizace, a navíc je Praha podle měřítek Evropské unie bohatý region. Byli bychom rádi, kdyby se pražský magistrát začal dívat na Bohnice jako na součást města, vždyť poskytujeme akutní péči pro více než jeden milión lidí,“ uzavřel David.
Právo