PRAHA - Lednová výplata bude pro všechny státní zaměstnance tak trochu překvapením. Od nového roku totiž začíná platit nový šestnáctitřídní systém odměňování a ještě nyní většina lidí netuší, jaká suma se jim na výplatní pásce objeví. Vedoucí pracovníci zpracovávající nové platové výměry totiž většinou ještě nevědí, jakou částku z rozpočtu organizace mzdy „ukousnou“.
Jelikož na změnu systému z 12 na 16 tříd neuvolnil kabinet původně slíbených 15 miliard korun, ale jen pět, nemohou státní instituce přidat zaměstnancům na platech tolik, kolik by si představovaly. Navíc stále zůstává tajemstvím, v jaké výši se bude příští rok vyplácet 13. a 14. plat. Čím vyšší bude, tím více zřejmě zaměstnavatelé uberou na osobním ohodnocení, domnívají se odbory.
Šestnáctitřídní systém má být cestou, jak lépe ohodnotit kvalifikovanější zaměstnance. Lidé, kteří podle současného systému spadají do 11. třídy, však musejí poskočit nejméně o dvě třídy výše, aby se to projevilo pozitivně na jejich platu. Zaměstnancům ze sedmé až desáté třídy stačí jednotřídní povýšení. Marie Fabiánová z odborového svazu státních orgánů a organizací uvedla, že v průměru činí posun o 1,5 až dvě třídy vzhůru.
Podle informací ČTK ale v některých institucích nechávají vedoucí pracovníci zaměstnance na nižších pozicích ve stejné platové třídě, jejich plat tedy příští rok klesne. Naopak výše postavení pracovníci se mohou těšit na skok o tři i více tříd.
Podle Fabiánové někteří zaměstnanci jsou již nyní zařazeni do vyšší třídy, než do které patří. Pro nadřízeného je pak jednoduché je v ní nechat s odůvodněním, že do vyšší stejně nepatří. Díky tomu pak existuje prostor pro větší ohodnocení kvalifikovanějších pracovníků.
Při rozhodnutí, zda zařadit zaměstnance do 13. nebo 14. třídy, vychází odpovědnému pracovníkovi vstříc i katalog prací. Manévrování mezi třídami umožňuje proto, že některé činnosti stanovuje obecněji než jiné.
ČTK