Lékař také bude muset policii oznamovat, pokud pacient v ambulantní péči nechodí na nařízené prohlídky.
Podle platné úpravy musí lékař učinit oznámení soudu do 24 hodin od dané skutečnosti. „Soudy však s touto informací mnohdy nepracují včas. Ochranné léčení tak neplní dostatečně svůj účel a zvyšuje se riziko ohrožení společnosti nebezpečnými pacienty,“ uvádí se v odůvodnění návrhu.
Od změny si ministerstvo zdravotnictví slibuje pokles rizika ohrožení společnosti nebezpečnými pacienty, protože jen policie může zadržet uprchlého pacienta, případně zahájit trestní řízení pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.
Ministerstvo připravilo novelu v reakci na sérii útoků duševně nemocných lidí. V říjnu 2014 duševně chorá žena ubodala ve škole ve Žďáru nad Sázavou studenta a další tři lidi zranila, v únoru 2015 duševně nemocný muž zastřelil v uherskobrodské restauraci Družba osm lidí, v květnu 2015 psychicky chorý muž ubodal v Horní Bříze knihovnici.
Zástupci institucí a organizací, jež pacientům a jejich rodinám pomáhají, varovali, že Česko nemá ucelený systém péče o lidi s duševním onemocněním. Služeb, s jejichž podporou by se mohli třeba schizofrenici začlenit zpět do běžného života, je podle nich nedostatek.
Ministerstvo jako první krok k větší dostupnosti péče zrušilo v letošní úhradové vyhlášce finanční omezení ambulancím pečujícím o lidi s nařízenou ochrannou léčbou. Pojišťovny nyní platí léčení i léky bez limitů. Chystaná reforma psychiatrie počítá v nejbližších letech se zřízením tří desítek center duševního zdraví.
Psychiatrie dostává ročně kolem devíti miliard z 250 miliard korun, které na zdravotní péči vydávají zdravotní pojišťovny. Z evropských fondů by Česko na reformu mohlo získat do roku 2023 asi čtyři miliardy korun. Roční provoz 30 center má vyjít na 450 milionů korun.
Podle náměstka bohnické psychiatrické nemocnice Ivana Davida by ke zlepšení péče mohlo vést také to, kdyby se obnovil systém krajských odborníků a spádovost v léčbě, aby daný psychiatr odpovídal za péči na určitém území.
Důkladnější sledování pacientů v ambulancích ale může být podle předsedy České psychiatrické společnosti Martina Hollého problém s ohledem na nedostatečné počty ambulantních psychiatrů v ČR. „Raketově roste počet lidí, kteří chodí k psychiatrovi, od roku 2000 je to nárůst o 66 procent na nynějších zhruba 600.000, počet úvazků ale narostl jen o 30 procent. To znamená, že na pacienty není dostatek času,“ řekl Hollý ČTK.