Tak nám padla vláda. Padla i reforma zdravotnictví? (ptal se čtenář Jihlavák)
Sám osobně doufám, že padla. Neboť ji považuji za špatnou. Zda bude nahrazena něčím lepším, to v tuto chvíli asi nikdo neví.My jako organizace podnikneme všechny kroky k tomu, abychom politiky přinutili k smysluplným změnám ve zdravotnictví.
Mohu se zeptat, co přesně vaše funkce místopředsedy LOK obnáší? (ptal se čtenář pod přezdívkou zvědavý)
Místopředseda LOK se samozřejmě podílí na řízení chodu odborového klubu a zejména na plánování další strategie organizace. Já osobně mám v kompetenci komunikaci s médii, přípravu propagačních materiálů a zpravodaje pro členy. Samozřejmě se musím dobře orientovat ve zdravotnické legislativě, ekonomice zdravotnictví a řízení zdravotnických zařízení. Toto jsou nutné předpoklady pro jednání s příslušnými partnery.
Které problémy v jihlavské nemocnici považuje LOK za důležité a hodné urychleného řešení? (ptala se čtenářka Mirka)
Za velký problém považujeme nedostatek personálu, zhoršený navíc odchody kvalifikovaných pracovníků mimo nemocnici. Nemocnici zcela chybí smysluplná personální politika, nejsou nastaveny systémy motivací a způsoby, jak získávat kvalifikované zdravotníky. Toto je jedna z priorit, která by měla být řešena. Zčásti se obávám i plánovaných stavebních investic. Mám totiž zkušenost, že přes počáteční proklamace tyto investice platí zaměstnanci ze svých platů. Platy ve zdravotnictví považuji dlouhodobě za velký problém. Průměr je u zdravotní sestry asi 14 tisíc korun hrubého měsíčně a u lékaře bez přesčasové práce kolem 22 tisíc korun. Pokud jsou někde uváděna jiná čísla, jde většinou o platy včetně přesčasové práce, která bývá, jak už jsem uvedl, kolem 100 hodin měsíčně. Výše uvedené částky považuji s ohledem na nároky na vzdělání, odpovědnost a nutnost trvalého vzdělávání za naprosto nedostatečné.
Jaký máte názor na regulační poplatky ve zdravotnictví a především na současnou situaci lékáren, když ty soukromé lékárny „doplácí“ poplatky ze svého? Je to podle vás spravedlivé? (ptal se čtenář Petr)
Poplatek v lékárně je zcela nesmyslný a už vůbec neměl být zdrojem příjmů lékárníků. Tento poplatek bych bez náhrady zrušil. Současný stav, kdy v části lékáren jsou poplatky vraceny formou daru a v jiných ne, nepovažuji za šťastný.
Jak se díváte na vývoj českého zdravotnictví a na současnou politickou situaci? Jak hodnotíte „potopení“ české vlády v době předsednictví EU? (ptal se čtenář Čenda)
Z hlediska občana je samozřejmě pád vlády v době evropského předsednictví chybou. Z hlediska zdravotníka je konec tzv. reformy zdravotnictví spíše vítán. Tuto reformu jsem vždy považoval za nezodpovědný experiment a snahu odprodat celý jeden zdravotní systém (České republiky) do soukromých rukou. Jaký bude další vývoj českého zdravotnictví, si netroufám příliš odhadnout.
Jaké jsou podle vás platy doktorů a sester? Jste s nimi jako odbory spokojené? (ptala se čtenářka Irena)
Největším problémem u platů zdravotníků jsou jejich nízké základní sazby a vysoká závislost na přesčasové práci.V porovnání s jinými odvětvími srovnatelnými náročností technologickou a na vzdělání jsou zdravotnické platy jednoznačně podhodnoceny. Z pozice odborů samozřejmě jednáme o zvyšování platů, pokud je na to prostor. Základním problémem jsou ale nedostatečné úhrady péče od zdravotních pojišťoven. Nadále platí, že oprava vozidla střední a vyšší třídy je dražší než špičkový lékařský zákrok.
A jaký je další velký problém?
Dalším velkým problémem je zejména u lékařů obrovské množství přesčasové práce (v průměru 100 hodin měsíčně) - s tím, že dál není obvyklé, aby lékař po 24hodinové nepřetržité práci šel domů. Zůstává obvykle ještě celou další směnu - tedy 32 hodin v kuse. To je dáno tím, že je málo lékařů a špatná organizace. Na všechny tyto problémy se snažíme jako odborová organizace reagovat.
Kdy myslíte, že ministerstvo zdravotnictví zruší poplatky? Vy jako odboráři s ministryní nějak jednáte? (ptala se Anna Vacková)
S ministryní jsme měli jednat v úterý (dnes - pozn. redakce). Ta však z důvodu demise vlády schůzku zrušila. Domnívám se, že ministerstvo zdravotnictví poplatky rušit nebude. To byl spíš zájem opozičních parlamentních stran. Já bych spíše považoval za vhodné zrušit ty poplatky, které lze považovat za nesmyslné a ponechat ty, které mají nějaký smysl.
Jsou různé průzkumy o nemocnici roku. Má smysl jim věřit, co se týče kvality poskytované péče? (ptal se čtenář Xaver)
Tyto žebříčky jsou většinou zavádějící a je třeba vždy vědět, jaká metodika hodnocení byla použita. Z tohoto pohledu nejlépe odpovídají spíše průzkumy mezinárodních agentur. Vůbec nedůvěryhodné jsou nejrůznější pacientské ankety typu Nemocnice roku, která nyní probíhá. Takové ankety lze i technicky snadno manipulovat.
Kdo se stane podle vás novým ministrem zdravotnictví? Kdo by se odborům zamlouval, kdo má dobré nápady? (ptal se čtenář Radek)
Nato vám v tuto chvíli těžko odpoví i budoucí premiér. Každopádně bych stál o to, aby přišel člověk, který bude schopen zahájit celospolečenskou diskuzi o potřebných změnách ve zdravotnictví.
Měla v porevoluční době někdy nějaká koncepce zdravotnictví hlavu a patu? Mně přijde, že ne. (ptal se čtenář Jiří Horák)
I podle mě v porevoluční době žádná smysluplná koncepce předložena nebyla. A tím myslím i nedávnou reformu ministra Julínka. Rozhodně by se měla zvýšit účast pacienta (nejen finanční) na léčebném procesu. Zcela zásadně by se mělo změnit i postavení pojišťoven a jejich vztah ke klientům a poskytovatelům péče. Zrušil bych také paragraf, který zakazuje doplácet si na zdravotní péči. Tím nechci předeslat, že by péče měla být plně hrazená pacientem. Pacient by ale měl více komunikovat s pojišťovnou, než je zvykem. I případná spoluúčast by se měla více realizovat ve vztahu pacient - pojišťovna než ve vztahu pacientlékař.
Co říkáte na poplatky ve zdravotnictví? Já bych je zrušil. (ptal se Martin Zeman)
Poplatky jsou špatně nastaveny, neboť není zřejmé, jde-li o regulaci, či spoluúčast pacientů. Jakkoli to není populární, je nutno říci, že k udržení finanční stability systému zdravotnictví bude nějaká spoluúčast pacienta nutná. Smysl mají poplatky, které mají omezit nadměrné čerpání péče, například při pohotovostních službách. Poplatek za pobyt v nemocnici je zase typickým příkladem spoluúčasti.
Jaroslav Paclík, Regionální deník