Je však jednoznačné, že pokud by nekouřili, nebo by alespoň výrazně omezili spotřebu cigaret, jejich zdravotní stav by byl ještě lepší, uvedl.
Zlepšení by bez cigaret pocítil celý organismus, aktivní i pasivní kouření oslabuje celkovou imunitní reakci člověka a má nepříznivý vliv nejen na plíce, ale i na srdce a cévy, močové, trávicí, nervové a další systémy těla, upozornil lékař.
Astmatika kuřáka označil za komplikovaného pacienta. V Česku kouří čtvrtina dospělých, jen část od zlozvyku odradí odhalená nemoc. Přestat kouřit, nebo alespoň výrazně snížit množství vykouřených cigaret, by přitom mělo podle Kose být cílem hlavně pro osoby s alergickou vlohou.
Řešením podle něj není přejít na lehčí varianty, ty jsou podle Kose jen šidítkem vlastního svědomí. Organismus kuřáka je zvyklý na určitou dávku nikotinu. Proto si kuřák lehkých cigaret vynahradí nižší množství nikotinu usilovnějším potahováním kouře a vyšším množstvím vykouřených cigaret.
Kos rovněž uvedl, že pro dítě i dospělého, v jehož rodině se alergie nebo astma vyskytují, kouření zvyšuje riziko vzniku astmatu.
Alergie a astma spolu úzce souvisí. Start nemoci souvisí s genetickou vlohou a vlivy vnějšího prostředí. Právě kouření cigaret je jedním z nejzávažnějších vnějších vlivů, a to aktivní i pasivní. Kouření samo není příčinou alergie, ale jedním ze základních rizikových faktorů pro vznik alergie a následně i astmatu, vysvětlil Kos.
„Děti z rodin, kde rodiče nebo i prarodiče kouří, trpí ve zvýšené míře opakovaným dráždivým kašlem a vznikem astmatu. Aktivní a pasivní kouření matky v těhotenství a v dětství dítěte pak nejen zhoršuje plicní funkce a vývoj plic dítěte, ale je spojené i s rizikem opakovaných infekcí dýchacích cest a středoušních zánětů,“ shrnul lékař.