„V krajním případě použiji svých pravomocí krizového řízení. Součásti stavu nebezpečí je také možnost nařízení pracovních povinností,“ uvedl Martínek. Od roku 2000, kdy kraje vznikly, byl stav nebezpečí vyhlášen je jednou - při povodních.
Reakce jsou různé. Na jedné straně doktoři tvrdí, že se Martínkovi nediví, jiné páky k udržení chodu nemocnic, ze kterých v některých případech odchází bezmála polovina lékařů, ani nemá. Na druhé straně ale vzkázali, že silovému řešení se nepodvolí. Že nařízení neuposlechnou.
„Tak jednoduché to nebude: Advokáti Lékařského odborového klubu (LOK) zjistili, že odchody lékařů vyhlášení stavu nebezpečí neumožňují. Zákon jasně specifikuje důvody, rozhodně nemůže být vyhlášen v případě, kdy jsme hromadné výpovědi avizovali už před třičtvrtěrokem,“ řekl šéf LOKu v pardubické nemocnici Tomáš Gottvald.
„Co mám zprávy od kolegů, valná většina doktorů takové nařízení hejtmana k nástupu do práce odmítne, byť pod pohrůžkou 50tisícové pokuty.
Budeme se kvůli tomu klidně soudit. U českého ústavního i evropského soudu, bude to pak ostuda,“ dodal.
Gottvaldův kolega, lékařský odborářský předák z královéhradecké fakultní nemocnice David Doležal, ovšem Martínkovy úvahy chápe. „V pozici hejtmana bych udělal totéž. Vláda totiž svým postojem celou situaci hází na hlavu hejtmanům, jsou to totiž kraje, které jsou odpovědné za zdravotní péči.
Hejtmanům prostě nezbývá jiná možnost. Museli by stav nebezpečí ale vyhlásit těsně před koncem února, kdy odcházející lékaře zadrží ještě v pracovním poměru, nařízením tak přestanou platit jejich výpovědi,“ uvedl Doležal. V tom případě by se však pouze získal čas. Stav nebezpečí (nebo stav nouze, který vyhlašuje vláda) totiž může trvat pouze třicet dní. Vláda se přitom s lékařskými odbory dohaduje bez valného výsledku už téměř rok.
„Fakultka“ nepomůže Odchody lékařů jsou nejvíce ohroženy nemocnice v Náchodě, Pardubicích, Chrudimi a Ústí nad Orlicí. V těch podle vedení krajů bude jen s vypětím všech sil možno zachovat omezený provoz se zajištěním akutní péče. Bude nutné utlumit plánované operace, posílí se záchranná služba. Pokud by ani pak nešlo provoz udržet, zůstala by zde jen ambulantní péče, akutní péče by se koncentrovala do ostatních nemocnic.
Akutní péče činí asi 40 procent činnosti nemocnic.
„Vypomoci by mohly některé nemocnice v okolních krajích, pacienti z Orlickoústecka by jezdili do nemocnice v Šumperku,“ řekla pardubická krajská radní pro zdravotnictví Markéta Tauberová. Svými lékaři pomůže i armáda, jejich počet je však omezený.
„Okresním“ nemocnicím naopak těžko pomůže hradecká fakultní nemocnice, jak by chtěl ministr Heger. Z té totiž odchází také třetina doktorů, navíc v nejpotřebnějších oborech. „Jenom silami kraje to nezvládneme, musíme spolupracovat s pražským regionem,“ řekl ředitel „fakultky“ RomanPrymula.